Why? [JBFF]

12. Ne! To není možný!

Všichni povině přečíst konec prosííím!:)

„Jennifer pojď sem.“  Volal na mě Tom z obýváku a já si oblékla jeho modrou košili, která mi sahala nějak do půlky stehen.

Tom mě našel na ulici, když jsem odpadla. To on mi zachránil život a jsem mu neskutečně vděčná. Teď se snažím přibírat, ale pořádně mi to ještě nejde. Popravdě jíst pořád nechci. Přijdu si zbytečná. To on mi dal střechu nad hlavou až na to, že teď musím dělat děvku.

„Jennifer no ták, kde jsi?!“  Svoje vlasy jsem si svázala do culíku a seběhla dolů po schodech.

Viděla jsem ho sedět na gauči a nahodila jsem falešný úsměv. Ten nejlepší co jsem uměla. Nedokážu si snad nikdy zvyknout na to, že dělám kurvu. Bohužel nemám na vybranou, ale měl pravdu, když říkal, že si budu dobře vydělávat.

Mám celkem dost luxusní domeček, ale radši bych žila v polorozpadlý chatrči než dělat tohle.

Právě se nacházím v jeho domě, no vlastně spíše vile. Co tu dělám? Tom vlastní tento club, jak už víme a tím pádem každá “jeho holka“ je jeho majetek. Já jsem jako jeho trofej, proto mě s sebou všude tahá. Nechápu, jak jsem se tak rychle mohla dostat na vrchol. Jsem jedna z nejvyhledávanějších holek, pokud jde o zákazníky a upřímně mi to vadí.

Přišla jsem k němu a stoupla si za opěradlo. Svoje útlé ruce jsem obmotala kolem jeho mohutného krku a políbila ho na tvář.

„Jennifer, co ti tak trvalo?“ Zabručel mezitím, co přepínal programy na televizi.

Povzdychla jsem si a pustila jsem ho. Prohrábla jsem si své tmavé vlasy, narovnala si tělo a poupravila si košili. Obešla jsem celý gauč a stoupla jsem si před Toma, čímž jsem mu znemožnila pohled na televizi.

„Musela jsem si na sebe něco obléct.“ Bříšky prstů jsem žmoulala v ruce lemy rukávů a nadzvedla ramena. „Líbí?“ Otočila jsem se pomalu dokola a sledovala jeho chtiví pohled.

Proč to dělám? Řekněme, že jsem Toma už taky zažila z té horší stránky a říkám vám, že je to celkem peklo.

„Jennifer no tak bude se ti to líbit.“ Usmíval se na mě a podával mi nějaký pytlíček s bílým práškem.

„Ne děkuju. Opravdu to nechci.“ Mile jsem se usmála a odstrčila jeho ruku od mého obličeje.

„Dobře, když myslíš.“ Všechen prášek vysypal na poličku a udělal z toho takovou cestičku. Sroloval si papírek do tenké ruličky, zacpal si jednu nosní dírku a do druhé ho vdechl.

Byl jiný. Okamžitě jsem věděla, že se mi to nelíbí. Usmíval se a při tom se tak zvláštně díval, bylo to až děsivý. Připomínalo mi to výraz Mirrandy, když mi něco udělala. Takovej blaženej, ale zelej výraz. Neměla jsem z toho dobrý pocit.

Vstala jsem a chtěla utéct, ale jeho ruka na mém zápěstí mě zastavila. „Kdepak Jenn, ty nikam nejdeš!“

Okamžitě vstal a jeho obličej se objevil těsně před tím mým. Přisál se mi na krk a začal ho různě okusovat, ale nebylo to vůbec příjemný. Bolelo to a já nemohla nic dělat. Stáhl mi kus rukávu a hryzl mě do klíční kosti. Zasyčela jsem od bolesti a cítila jsem se jako před půl rokem. Mike…

Zatřásla jsem hlavou, abych zahnala všechny vzpomínky na tu noc. Nebyla to jediná noc, co se takhle odehrála. Skoro pokaždé mě znásilnil, ale neudělal to jen pod vlivem drog.

Seděla jsem rozkročmo na jeho klíně a podívala se mi do obličeje. Tom si právě odpil s flašky a potom ji odložil zpět na stolek. Když se podíval do mých očí a vybavila se mi další vzpomínka.