Mr.Teacher (Larry Stylinson Cz)

22 Díl - Dne 5.12 zemřela

Příjemné čtení
Louis 

Myslel jsem, že když tento den začal tak dokonale, že to bude ten nejlepší den v mém životě. Fotbal, Harry,Paříž. Ale je tu karma a můj osud je snad neštěstí. Volali nás na snídani. Já jsem nespěchal, protože jsem hlad neměl a stejně jsem ještě v ručníku. Až jsem se oblékl, tak jsem našel jídelnu a přisedl ke všem. Pan Styles a paní učitelka něco zas říkali. "Učitelský kecy" zašeptal jsem svému kamarádovi z týmu a zasmáli jsme se. "Něco k smíchu chlapci?"  zeptala se nafrněně. Jak já ji nemám rád, už jen kvůli tomu, že má společný pokoj se Stylesem. 

Vím, že Harrymu je to taky otravné, protože svoji kolegyni taky moc nemá v lásce. Povídali jsme si o tom. Docela se mi i svěřuje, jsem za to rád. V kapse mi začal vibrovat mobil. Podle pohledu všech, kteří se na mě koukli, jsem pochopil, že to asi všichni cítili a taky slyšeli. Vytáhl jsem ho z kapsy a k displeji bylo cizí číslo. Rychle jsem do sebe nacpal poslední sousto croasantu a s omluvným pohledem na Harryho jsem odešel. V pokoji jsem zavolal neznámému číslu. Chvíli to zvonilo. Vážně nepochopím lidi, kteří mi volají, a když jim volám nazpátek, tak už to nezvedají.

Když už jsem chtěl hovor tipnout ozvalo se něco. Hlas ženy. Byl smutný a mnou projel divný pocit, když jsem v pozadí jejího hlasu uslyšel houkat policii.

"Haló?" ..povzdechnutí.

"Dobrý den.. pan Tomlinson?" ..Chvíli bylo zase ticho. Neznal jsem ten hlas a váhal jsem jestli odpovědět.

"Ano..co si přejete?" Odvětil jsem slušně.

"Tady paní Maurinová..jsem z kriminální policie..musím, i když nerada vám ohlásit, že paní Tomlinsonová dne 5.12 zemřela.."

Hovor jsem tipl. Zůstal jsem stát v prázdné místnosti. Jakoby vše kolem mě zmizelo společně s ní. První myšlenka, na kterou jsem pomyslel byla, že tam musím jet. Je mi jedno kolik hodin pojedu, nebo kolik to bude stát. Musím tam, musím vědět proč, kde, jak...

Bleskurychle jsem si sbalil svoje věci. Měl jsem ještě malý plán, takže jsem si nechal věci ještě v pokoji. Vešel jsem do jídelny a přišel k Stylesovi. Pošeptal jsem mu. "Musím s vámi mluvit pane učiteli" vzrušilo mě ho takhle oslovovat. Musel jsem, protože byla vedle něho jeho kolegyně a kdyby mě slyšela, jak mu tykám, tak nevím co by bylo.

"Co potřebuješ?"  Stoupli jsme si za roh jako puberťáci co si chtějí dá první pusu. Stoupl si ke mně nebezpečně blízko a já chtěl brečet. Bylo mi líto, že tuhle Paříž nezažiji s ním a vím, že budu mít z tohodle průser. Nechci mu říct, že chci odejít, ale.. "Dal by si mi tvoje číslo?" Usmál se a nadiktoval mi ho.

"Harry pojď sem" zavolala na něho jeho kolegyně z jídelny. Koukl se na mě a já ho zatáhl tak, aby nás neviděla. Objal sem ho a naposled prohrábl jeho kudrliny. "děkuju"..
Odběhl jsem zpátky do mého pokoje a až Harry zašel do jídelny, oblékl jsem si zimní bundu, boty vzal věci a zmizel z Paříže...

Ahoj te ♡ jak se vám líbí tento díl? .. paní Tomlinsonová je jeho babička, kdyby někdo nepochopil :))..
Budu ráda za komenty a votes.

WITH LOVE EVE STYLINSON..