Mr.Teacher (Larry Stylinson Cz)

1 Díl - Žádné problémy

Příjemné čtení
Louis

"A tento rok žádné, žádné problémy Louisi," přikývl jsem slovům, které jsem slýchal posední dny prázdnin pořád. Ale nedávám ji to za zlé. Myslím tím mojí babičce, ona je jediná osoba, která mi zbyla z mé rodiny. Vlastně, ona je jediná osoba z rodiny, kterou jsem poznal a znamená pro mě neuvěřitelně moc. O
prázdninách jsem pro ni udělal co jsem mohl, když jsem zrovna netrénoval fotbal, udělal jsem vše co potřebovala. Přece jen je dáma ve věku a uvědomuju si jak moc ji zatěžuji život, i když tuhle větu nesmím před ní ani vyslovit. Říká, že i kdybych zbořil celý svět vždy bude stát za mnou a ona se už tolikrát za mně postavila, že mi jí je tak líto.

Moje svědomí mi pořád dokola říká ať přestanu s problémy, které dělám, ale můj charakter se nenechá blbýma kecama od chudáků ,co závidí, shodit. Proto se tak často stávají rvačky a podobně.

"Ahoj zlatíčko, mám tě moc ráda."
Objala mě hned poté co mi řidič autobusu dal moje zavazadla a byl čas aby babička nasedla zpět do autobusu a jela domů. "Já tebe taky, jo a kdyby si náhodou nevěděla jak zapnout skype, zavolej mi, ano?" Zasmála se a svojí malou ručkou zamávala. Usmál jsem se lítostně, když vytáhla ze své kabelky bavlněný kapesník a utírala slzy, které se jí vyplavili z očí.

"Žádné problémy Tomlinsone."
Zopakoval jsem si sám pro sebe a vyšel k velké bráně, která mě už třetím rokem vítá na Střední sportovní škole v Londýně. Na této škole jsem jen díky mým nadprůměrně vynikajícím výkonům ve fotbalu, jinak bych tady nebyl kvůli financím. Normálně bych neměl na tuto školu peníze, ale díky gólům a zápasům, které s týmem vyhráváme, tak mi finance stačí.

"Dobrý den," pozdravil jsem pana Smitha, který každý rok kontroluje papíry, že chodíme na tuto školu aby nás mohl pustit do školy . "Ahoj Louisi tak pojď," pustil mě dál po tom co jsem mu dal moje doklady ohledně školy. Jsem tu jako první teda až na pár šprtů a barbín co si barví skříňky na růžovo a oblepují si je různými fotkami a nálepky.
"Louisi, Louisi! " Protočil jsem oči, když se ke mně rozběhla jedna z barbín. Moje bejvalka. Hned co se po běhu na podpatkách zastavila u mě, tak se na mě přilepila. "Charlot, prosím tě zmiz." Setřásl jsem ji ze mě a zamířil jsem na místo, po kterém se mi tak stýskalo.

Vkročil jsem na velký stadion, který patřil škole a taky byl součástí terénu.
Nechal jsem svoje dva kufry u vchodu a se sportovní taškou ,a v ní s výbavou na fotbaln), šel do šaten. "Stars..Sivon..T.." Procházel jsem šatnama a hledal svůj dres s mým jménem a číslem. "Tomlinson" usmál jsem když jsem v mých rukou ucítil bavlnu s jemnými dírkami na větráni.
Možná ještě mám chvilku na to si zahrát. Svoje triko ,s nápisem Adidas, jsem odložil do sportovní tašky a ,i když se zeleno bílý dres vůbec nehodí k mým ryflovým kraťasům, užíval jsem si ho mít na sobě.

"Tomlinson běží, běží a střílí!" Křičel jsem nadšeně přes celý stadion. "A góól" odpopl jsem kopačák od poloviny hřiště krásnou střelou přímo do branky. "Excelentní" průdce jsem se otočil, když se po stadionu rozlehl mužský hlas. "To samozřejmě jako vždy" usmál jsem se, když jsem poznal pana ředitele. "Dobrý den pane řediteli" došel jsem k němu a podal mu ruku. "Ahoj Louisi, vítám tě v tomto roce" potřásli jsme si rukama.
"A měl by si jít už na uvítání za chvíli začíná, taky už tam mířím" přikývl jsem a odběhl zpět do šaten.

Skoro každý chodí na uvítání oblečený tak slušně, jen menšina ze školy, asi tak tři kluci, na to totálně kašlou. No já jsem jeden z nich. Uvítání je jen ..uvítání. Ředitel nám představuje všechny učitele, učitelky a uklízečky, kuchařky. Přesně ty, které všichni známe. Možná to nějaký cíl má. Přece ti, kteří přišli jako nový učitele to neznají, takže to příjde otravný jen těm, kteří ty lidi znají moc dobře.
Ale letos tu má být prý nový učitel.

●●●Poznámky autora●●●

Ahojte zlatíčka jsem tu s novým příběhem a doufám, že se vám bude líbit :)).. komu se tento příběh zalíbil tak určitě stojí za přečtení, i můj příběh Desperado.
Budu moc ráda za vaše názory :)
Za Votes i komenty :))

WITH LOVE EVE STYLINSON ♡♡