Chodím noční ulicí, všude tma a světla lamp vytvářející můj stín
nikdo nemá tušení co v mé duší rodí ten splín
Notoricky známý snad každou ženou ve městě
utíkám dál s myšlenkou či jsem na správné cestě
Kam zmizela ta láska? proč vytratil se cit?
nikdo přeci nechce s prázdným srdcem žít
Jen prázdná místnost, tam ozývají se zvláštní hlasy
všude tma a smutné tváře, vytratil se zbytek krásy
Masky na obličeji kolem jdoucích, sejměte je přeci
nechovejte se jak ovce uzavřené v kleci
Kráčím sám temnou alejí, nikdo kolem není
jak Alenka v říši divů oddávám se svému snění
Hluboko pod zemí chci ukrýt své srdce před tebou
dostává mě pocit zimy, chladem mě mé ruce zebou
V houštinách se plazit, plno překážek nás čeká
žádnou ženu nezkrotí ani ta nejdivočejší řeka
Nestíhám být v zákrytu před tvou temnou mocí
obloha je plná hvězd,chci dál se kochat krásou noci
Krása noci uvadá stejně jak poslední kvítek růže
příběh proměnil se v prach, však nedokážu tě smýt z kůže
ČTEŠ
Bloudění duše
PoetrySnad se vám to bude líbit i přes to, že skládám jen pro radost. :) Přeji pěkné čtení. :)