Propadám se do myšlenek vedoucích nikam
byl jsem ješitný a hloupý již dlouho za to pykám
Jsi můj anděl bez křídel málokdo to ví
jsi ta slečna o které každý pouze sní
Mé srdce k tobě vzplálo neskutečným žárem
když jsem býval s tebou cítil jsem se králem
Sedím v prázdném pokoji s velkou dírou v hrudi
běžím temnou uličkou, avšak nevím kudy
Ty jsi právě to, co mé srdce vždy tak chtělo
líbat tvé rty navěky, tak to býti mělo
Uběhlo již mnoho dní každý jsme stále sám
když tě slyším přeji si ať tvému kouzlu odolám
Jsem osamělý poutník, co čeká na svou spásu
chci opět cítit štěstí, vidět života krásu
Připoutaný jak Prometheus ke skále nevím co dál
ležím na zemi zoufalý, své tělo jsem již celé probodal
ČTEŠ
Bloudění duše
PoesiaSnad se vám to bude líbit i přes to, že skládám jen pro radost. :) Přeji pěkné čtení. :)
