Bloudění duše

Otrok

Sedím v prázdné místnosti, obklopen tvým hlasem

při chvílích s tebou připadám si spasen 

Všude kolem ticho, jen v hlavě tě slyším 

chci křičet do tmy, že bez tebe se zničím 

Uplynulo mnoho dní, jsem bezmocný nevím jak dál 

ty už jsi snad zapomněla, co všechno nám vztah dal?

Odloučen od tebe, jsem slabý, nenacházím útěchu 

nevím jak jít dál, není možnost útěku 

Nezvládám být sám, bez tebe to nejde 

nikdy bych nevěřil, kolik myšlenek do hlavy se vejde 

Půl hodina po půlnoci, já nemůžu spát 

přemýšlím, co ještě bych ti mohl dát 

Dal bych ti vše, celou mou duši 

bez tebe mé srdce málo buší 

Cítím tvou vůni všude kudy chodím 

po kolena v zármutku sám se brodím 

Cesta co nás spojovala zalévá se lávou 

nechci zapomenout, pořád mi běháš hlavou 

Osud nás spojil, byli jsme jako jeden

cítím se slabý, jako otrávený jedem 

Zavírám oči, vidím tě před sebou 

stojím tu bosí, nohy mě zebou 

Odlehlé místo, jen myšlenky a tma

nikdo neví, že je to hlava má 

Osud řídí vše, nebo že by karma?

ty nejkrásnější věci bývají přece zdarma 

Tvůj hlas,pohled, ty krásné oči 

když do nich pohlédnu, svět se mi točí 

Nedokážu popsat všechny mé city

vím, že moje všechno jsi ty!

Sedím na posteli, jako bys tu byla taky 

neumím odehnat ty černé mraky 

Jsou to myšlenky, které plují pokojem 

nechci být otrok svázaný okovem 

Stal jsem se otrokem, otrokem lásky 

té všemocné nemilosrdné krásky 

Amorův šíp mě trefil, vybral mě a tebe 

jsi můj anděl poslán za mnou z nebe 

Andělská tvář, překrásný hlas 

čarovné oči a hedvábný vlas 

Jsi mou spřízněnou duší, dávno to vím 

každý večer o tobě sním 

Kilometry daleko, ale přitom tak blízko 

nechci být bez tebe, nechci padat tak nízko 

Ztrácím se ve všem, komu mám věřit?

nemám tu tebe abych se mohl svěřit

Byla jsi mým světlem, jdu za tvým hlasem 

bloudím v tmavém tunelu, jsem úplně ztracen 

Na dně, sám, proč jsem takhle skončil?

do řeky lásky po hlavě jsem skočil 

Láska mě svázala, pevně se mě drží 

hrnou se slzy, zrak se mi mlží 

Cítím se prázdně, bez chutě žít 

nechápu, proč někdo mi tě musel vzít 

Všechno bych změnil, zachoval se líp 

bez tebe je mé srdce odsouzeno hnít 

Jedna hodina ráno, utrápen ležím ve tmě 

do prázdna šeptám "lásko,prosím veď mě"