Nikdo nemůže slyšet ty hlasy v mé hlavě
hlasy co šeptají, jak moc jsem na dně
Nechápu co se to se všemi děje
jeden den tě miluje, druhý pošle do prdele
Nechápu proč muselo se to takhle stát
neznám žádnou odpověď a nedá mi to spát
Žít naplno s pocitem že už to víc nejde
jsem ztracený v minulosti, ale o to tady nejde
Snažím se najít ten malý kousek světla
jsem ve tmě co zbyla a všechno kolem smetla
To, co jsem udělal už nejde vrátit zpátky
proč tu nikdo nechápe, že život je moc krátký?
Už to není jako dřív, už jsem někdo jiný
bacha abys nezakopl, když házíš tolik špíny
Nevidíš si do úst, to je ten tvůj problém
když mi tolik nadáváš nesejdem se v dobrém
Jsem jen ztracenec v tomhle tom čase
pro někoho reálný, ale pro někoho pase
Nesklopím hlavu, když po mě budeš řvát
to, co by si chtěla ti já nemůžu dát.
Pojď, zvedni se z tohohle bahna
podívej se na sebe jen ty víš kde je pravda.
Nikdo to totiž neudělá za tebe
vstaň a pojď, vyletíme do nebe
Se sluchátky na uších v dobrém i zlém
nikdo tady netuší, kdo doopravdy jsem
Obyčejný kluk, co chtěl vyletět z hnízda
nikdy jsem neřekl, že je to lehká jízda
Vykvete poupě a zbaví mě strachu
nebudu žít ve stínu, ale povstanu z prachu
Řekou se brodím jsem stále sám
už vím, že na cestu k tobě se dám
Cesta bude dlouhá, ale já to nějak zvládnu
kdy konečně pochopíte, že já si sám vládnu
Vidíš to jinak než to vidím já
nejde pochopit proč těžké se to zdá
S ní je vše krásné a bez ní jen tma
nedokáží uvěřit, jak krutá je to hra
Podívej se na mě a řekni mi co vidíš
snadné to nebude za odpověď se stydíš
Život se k chlapci otočil zády
ztratil otce, matku i kamarády
Teď nemá nic, jen slané oči
den co den svůj jazyk do rumu močí
Silně deprimovaný mladý muž
v pravé ruce srdce a v zádech nůž
Vidím život jinak, ale cítím ho stejně
stejný sny, stejný cíle ale pořád jen břémně
Řeknu ti jedno, mou tvář nikdy nepoznáš
nedokážeš uhodnout zda jsem milovník či lhář
Je jen na tobě jak si život promarníš
já čekal na šanci a nemám nic
Vím o sobě, že nejsem ten nejlepší
tobě, ale zlato ta závist nesvědčí
Chodím s hlavou dole své sny si chci plnit
odsuzovaný za to jaký jsem nikdo nebude mluvit
Hlava sklopená, sluchátka v uších
procházím ulicí a hledám svou duši
Zase jenom já budu tu pít
blázní mi to v hlavě, chtěl bych už žít
Je to v pořádku, že lásky se bojím
takhle si nejlépe své rány hojím
Už je to dávno, ale pořád se trápím
nedokážu zapomenou i když se snažím
Nemám zájem žít, nemám chuť se smát
proč sis se mnou musela takhle hnusně hrát?
Nikdo nezná můj příběh, nikdo nezná mou cestu
můžete si do mě střílet mám neprůstřelnou vestu
Kašlala jsi na mě, běhala za jinýma
já blbec myslel si, že je to moje vina.
Kapitola končí a začíná nová
klidně si tu shnij, ale já začínám znova
ČTEŠ
Bloudění duše
PoetrySnad se vám to bude líbit i přes to, že skládám jen pro radost. :) Přeji pěkné čtení. :)