Bloudění duše

Rozpolcen

Lákáš mě, jsi nádherná, tvým očím nejde uniknout

přál bych si být kapkou vody do tvého těla proniknout

Necítím dávno ten záchvěv, co jsem s tebou vždycky měl

opadá poslední lístek připadám si samotnej

Nepřestanu nikdy myslet na to, že si byla první

moře je tak rozbouřené po hlavě se do něj vrhni

Chci cítit tvého těla chvění utápím se zapomnění

v zapomnění na tebe, chci odletět pryč do nebe

Není čas na to se hádat, není čas na to se ptát

jsi osamělá nevěsta nikdo si tě nechce brát

Políbím tě na tvář vždy se krásně červenáš

připadám si jako hříšník, odříkávám otčenáš

Na světě je tolik krásy, tak proč jsi mojí krásou ty?

nevíš jak mě bolí srdce, připadám si zbytečný

Odletěl bych za tebou kdyby byla možnost

připadám si ztracený, srdce křičí "už dost"

Není žádný důvod proč přestat dělat to, co dělám

s ubrečeným pohledem hlavu k nebi těžce zvedám

Z nebe šlehají plameny všude horko jako v pekle

s vyprahlými ústy prosím Boha o trochu deště

Klečím na kolenou, jsem zničený a prázdný

tohle je konec naší lásky, vyprchalo všechno krásný