Bloudění duše

Nesplněný sen

Omlouvám se zlato nechtěl jsem tohle psát

takhle už to nejde dál, nemohu ti lhát

Jsi mému srdci stále blíž, nevím co se děje

venku znova prší, tvůj obličej se stejně směje

Tvé srdce nepatří mi, avšak chtěl bych ho vlastnit

za každou cenu úžasná, mohu se z tebe zbláznit

Do tvých očí dívat se chtěl bych každý den

jsi moje tajné přání, můj nesplněný sen

Vždy jsi tady byla když nemohl jsem dál

rád vzpomínám na dobu, kdy srdce jsem ti dal

Něco mě k tobě přitahuje, jsi pro mě jako magnet

tu vysokou zeď mezi námi rozboural bych hned

Dívám se na tvou fotku, nedokážu s tím přestat

tvé city nejsou stejné, karma rozhodla se trestat

Jsem potrestán za své chyby i přesto se nedám

cestu k tvému srdci beznadějně hledám

Nikdy ti nechci ublížit, moc pro mě znamenáš

bránu k mému srdci otevřenou máš

Jsi tak roztomilá když se vztekáš nebo nadáváš

nejvíc ničí mě to že žádnou naději nám nedáváš

Usínat vedle tebe chtěl bych alespoň jednou

nechápu proč mě ty city vždycky takhle sejmou

Padá mi úsměv z tváře, oči zaplavují slzy

nikdy nebudeš moje, mám rozloučit se brzy?

Jsem pro tebe kamarád, jako tvůj velký brácha

některé věty hodně bolí, dej si prosím bacha

Naděje umírá poslední, ta moje dávno zhasla

přesto všechno jsem moc rád, že sis mě kdysi našla.