Bloudění duše

Uvězněný v hrobě

Lásko, pochop už nebudu chtít jinou 

kdybych tě měl u sebe, tak mé sny jen plynou 

Nikdo vůbec netuší, jak moc k tobě cítím 

bez tebe jsem nikdo do propasti se řítím 

Tolik krásných chvil, nemůže být konec 

díky tobě ze mě není tak příšerný sobec 

Děláš ze mě lepšího jen ty to asi nevidíš 

pořád tajně sním, že mě zase políbíš 

Budu čekat na ten den, protože tě miluji 

nikdy už ti neublížím ze srdce ti slibuji 

Nechal bych tě jít, ale ono to nejde 

všichni kolem čekají, kdy mě to přejde 

Není vůbec snadné milovat tě dále 

nikdy bych neřekl, že bude to tak stálé 

Probudilas ve mě něco, co nikdo jiný neumí 

vždy jsem si myslel, že mě láska zahubí 

Jsem někdo jiný k ostatním se chovám chladně 

nemyslet na tebe je pro mě marné 

Nedokážu vystát ten pocit, že jsi s ním 

miluji tě strašně moc každý o tom ví 

On líbá tvé rty, já o tom jen sním 

možná už nebudeš moje těžce si to připouštím 

Tolik myšlenek v hlavě a všechny míří k tobě 

proč připadám si jako uvězněný v hrobě ?

V hrobě, ze kterého nejde ven 

vše se mi zdá jako špatný sen 

Chtěl bych tě mít pro sebe, chci být zase tvůj 

pokaždé, když přiblížím se řekneš "stůj" 

Jsme od sebe daleko přitom tak blízko 

bojím se, že narazím, letím příliš nízko 

Nemám v ničem jasno snad budeš zase má 

v srdci pevně doufám, že vše nebyla jen hra