Recenze a 63 kritických shrnutí Hope (od Dennysskaa)

18. až 21. kapitola

Kapitola 18: Dopis

Hope a Tom se na začátku kapitoly shodnou, že si rozhodně nejsou souzeni. Hope si jde zabalit. Později se vydá za Brumbálem do kanceláře, ale protože ji neřekl heslo, vyhodí kamenného „orla" do povětří (ve skutečnosti to není orel ale gryf). Brumbál Hope oznámí, že: „Jestli se mi chceš omluvit, že si rozbila toho orla nemusíš." Hope odpovídá: „Ehm... Ale já se nechtěla onluvit. Je mi ukradený,že jsem ho rozbila. Neřekl ste mi heslo,abych sem mohla vejít. Takže je to vaše chyba,že je rozbitý." Načež ji Brumbál dopálí poznámkou: „Ste stejná jako Tom. Taky mi tohle řekl."

Brumbál chce vědět, jakou magii Hope používá. Ta mu oznámí: „Do toho vám nic není Brumbále. Ale můžu vás ujistit,že je ve správných rukouch. Nechci ovládnout svět nebo tak něco. Chci jen být mocná." A když se jí Brumbál zeptá, proč chce být mocná, dozvíme se: „To nevím. Ale líbí se mi být mocnější než ostatní."

Jejich rozhovor přeruší sova s dopisem pro Hope, ve kterém stojí: „S lítostí vám oznamujeme,že Niki Jonsová a Richard Jons dnes zemřeli. Původ smrti není známí. S pozdravem ministerstvo kouzel." (Žádná soustrast, Ministerstvo kouzel při úmrtí v rodině jen vřele pozdravuje). Hope dostane záchvat a začne Brumbálovi demolovat kancelář. Ten s tím nemůže nic dělat, protože Hope „je silnější než on. Než všichni kouzelníci na světe." Najednou ji někdo popadne zezadu do náručí. Hope se začne uklidňovat a „vypustí první vzlik. Za kterým následovalo mnoho dalších." Neznámá osoba, která ji drží „šeptá uklidňující slova,která na ni nemají žádný účinek." Hope je hlas „povědomí", i když zatím neví, kdo to je. (Ta bude koukat, až zjistí, že zmáčela slzami košili svého nepřítele).

Kapitola 19: Nenávist nebo začátek lásky?

Pohled Toma.

První polovina je druhá polovina předchozí kapitoly Tomovýma očima. V druhé polovině Tom řekne Hope: „Mě můžeš věřit Hope. Neublížím ti. Už nikdy." A v duchu dodává: „Samozdřejmě to nebyla pravda." Hope mu poví, že její „Rodiče. Zemřeli. Oba." (Jakoby to nevěděl, parchant). Dá mu ruce okolo krku a poprosí ho, aby ji odvedl pryč. Tom ji vezme k domu u jezera, resp. do chatky u jezera, kterou minulé léto pomocí kouzel vlastnoručně postavil. Hope mu poděkuje, dá mu pusu na tvář a Tom ji uloží ke spánku (co na tom, že se právě přemístili z Brumbálovi kanceláře uprostřed školního roku, aby si užili krátkou dovolenou).

Kapitola 20: Polibek

Jak se zdá, Tomova chatka má dvě patra. Když se Hope s křikem probudí, Voldy se za ní přemístí a snaží se jí uklidnit. Hope se mu vytrhne z náruče, ale jakmile jsou pronesena kouzelná slova „Hope uklidni se ano. Neublížím ti. Nikdo ti neublíží," stáhne naše hrdinka ruku a s díky se na Toma přimáčkne. Dvojice si jde sednout před dům k jezeru a Hope vysloví myšlenku, že její rodiče pravděpodobně někdo zavraždil. Je v té chvíli tak bezbranná, že vítá Tomovy „dotiky". Ten si v duchu gratuluje, jak mu všechno vychází podle plánu.

Aby se ujistil, že mu Hope zcela propadne, políbí ji. Začne muchlování na břehu jezera, které Hope nakonec zarazí slovy: „Ne Tome. To bys mě neměli. Už tohle co jsme do teď dělali je špatně," když se jí Tom pokusí sundat tričko. Voldemortovi se odmítnutí nelíbí, ale přestane. Ovšem v duchu nám slíbí, že „buď si ji vezmu po dobrým nebo po zlím. Záleží jen na ní." (Záleží tedy jen na Hope, jestli v příběhu dojde k znásilnění).

Kapitola 21: Vražda

Pohled Hope.

Naše hrdinka má hlad a poručí si „knedlíky s vepřovým a k tomu červený zelí." Když ji Tom jídlo vykouzlí, pojme Hope podezření, proč je na ni hodný. Hádá, že Tom chce zjistit, jakou magii používá. Ten ale tvrdí, že se chce kamarádit. Hope je zcela proti, a tak si ji Tom se slovy „copak nechceš už nikdy cítit mé rty?" přitáhne k sobě a políbí ji. (Asi mluvíme o vztahu kamarádi s výhodami, protože tohle moc platonické přátelství nepřipomíná). Hope později od jídla vyruší pavouk. Tom se ho chce po krátkém přemlouvání zbavit Avadou, ale Hope ho zarazí, a když Voldy pavouka pouze odnese, napadne ji, že „už není tak chladnej".

Když se Tom vrátí, navrhne, že by bylo dobré vrátit se do Bradavic. Přemístí se a Hope pohrozí Tomovi: „Jestli někomu cekneš,že sme se líbali seš mrtvej!" Tom reaguje slovy: „Nemůžeš mě zabít. Zapomnělas? Mám viteály." Hope napadne je zničit, ale Tom moc dobře ví, že nemá tušení, jak vypadají. Hope mu slíbí, že na to přijde.

Na konci kapitoly se Hope rozbrečí v posteli, protože si celý čas strávený s Tomem nevzpomněla na mrtvé rodiče - je hrozná dcera. Znovu nám zopakuje, že si myslí, že byli zavraždění. Je odhodlaná zjistit proč.