Recenze a 63 kritických shrnutí Hope (od Dennysskaa)

34. až 37. kapitola

Kapitola 34: Brumbál

Brumbál a McGonagallová mají radost, že je Hope naživu, i když jim nechce prozradit, co dělala tři dny u Daria. Jelikož je večer, Hope se rozhodne jít najíst. Pošle Viki napřed, protože si chce promluvit s Tomem. Jejich promluva se skládá z vášnivého polibku, při kterém je načapá OFC#1 Lucy. Hope jí pohrozí, že jestli někomu řekne, co viděla „je dcerou smrti."

Kapitola 35: Setkání s Baziliškem

OFC#1 Lucy probudí Hope pomocí formule „Aquamenty". Naše hrdinka se pravděpodobně v mokrých šatech vydá na hodinu lektvarů, kam dorazí pozdě. Křiklan ji za pozdní příchod a drzost pošle do ředitelny. Hope mu na to v duchu hodí bobek a rozejde se zpátky na kolej, aby se pořádně vyspala. Jenže najednou uslyší, jak někdo volá její jméno. Hlas ji zavede do umývárny, kde zemřela Uršula. Tam na ni čeká Bazilišek, který má přikázáno ji zabít. Hrdinka nám připomene, že rozkaz vydal „samozdřejmě Tom." Hope kouká baziliškovi do očí a odporuje (podle kánonu by byla mrtvá hned, jak by otevřela dveře, jenže Sue – tedy Hope – „vládne nejsilnější magií" a je tedy schopná plaza nakonec zahnat. Během jakési přetahované o život se taky dozvíme, že bazilišek vlastně Hope ani zabít nemůže, protože „nemá přece mudlovskou krev. I když na půl jo."). Naší neohrožené hrdince je jasné, že se jí chce Tom zbavit, aby získal její magii. Na konci kapitoly se Hope zjeví Uršula s otázkou, zdali ji druhá dívka pomstila. Než stačí Hope říct víc než „a", zřejmě omdlí vyčerpáním.

Kapitola 36: Ach Hope

Pohled Toma.

Tom „právě sedí v jídelně a jí kuřecí stehýnka", když Brumbál požádá žáky o pozornost. Voldy ho neposlouchá, takže čtenáři nevědí, o čem ředitel mluví. Můžeme jen hádat, o co šlo, když se najednou celá „Hopeiina parta" podívá na Toma. Později jakýsi kudrnatý kluk (předpokládám, že jde o jednoho z OMC) zastaví našeho antihrdinu na chodbě. Nikdo neví, kde je Hope. Kudrnatý mladík se obává, že „ji něco udělala ta nestvůra co zabila tu holku (Uršulu)." Tom se vyděsí a rozeběhne se na dívčí toalety. Hope leží na podlaze a vchod do tajemné komnaty je otevřený. Tom se snaží svou přítelkyni, na které mu dle jeho slov vůbec nezáleží, probrat. Nechápe, jak ji bazilišek mohl ublížit, protože má přeci „čistokrevnou krev". A navíc umí mluvit se zvířaty.

Když Tomovi začne „z očí téct slaná tekutina a srdce se mu stahuje", nechápe, co se děje. Naštěstí ho napadne Hope přemístit na ošetřovnu. Madame Pomfreyová ho pošle do „bílé skříňky pro takovou modrou lahvičku", která nejspíš zachrání naší hrdince život.

Kapitola 37: Už zase Tom...

Uplynul rok od incidentu s baziliškem. Hope je odhodlaná najít vraha svých rodičů a zabít ho. Ví, že se jedná o jakéhosi černokněžníka. Taky se dozvěděla, že její otec nebyl mudla (nebo ČLOVĚK!) a je tudíž čistokrevná. Nechápe, proč ji to rodiče tajili.

Dozvídámese také, že Hope a Tom se spolu nebaví. A přesto v téhle kapitole stojí „nanejvyšším bodě kam se dá v Bradavicích dojít, kde fouká poměrně dost vítr"a baví se spolu. Tomovi padají vlasy a jeho oči už nejsou „ledový bouřlivákyplný bolesti a moci", nýbrž hadí. Tom chce, aby s ním Hope na konci rokuodjela do jeho vily, ale ona odmítá, protože má jiné povinnosti – zabít toho,kdo ji připravil o rodiče. Tom vysloví obavu, že by Hope mohla přijít o život.Naše hrdinka namítne, že na to je až moc silná.