Recenze a 63 kritických shrnutí Hope (od Dennysskaa)

14. až 17. kapitola

Kapitola 14: Začátek plánu

Hned na začátku kapitoly se objeví Malfoy (předpokládám, že se jedná o Luciuse nebo dokonce o Draca, i když to časově vůbec nesedí. Kdybychom se drželi kánonu, muselo by se jednat o Abraxase Malfoye - Luciusova otce. V knihách sice není nikde přímo řečeno, že s Temným pánem navštěvoval Bradavice, ale pokud porovnáte jejich roky studia, je to vysoce pravděpodobné).

Tom potom použije Hopin náhrdelník (který jí vzal při jejich posledním souboji - nejsem si jistá, který souboj Tom myslí), aby našel její matku. Přemístí se do Londýna, slušně zaklepe na dveře „skovstný vily", a když oznámí Hopině matce, že si přišel promluvit o její dceři, je vpuštěn dovnitř. Následuje dialog, během kterého se Tom dozví o své matce (kromě pár detailů téměř vše souhlasí s kánonem), načež mu Hopina matka vyžvaní prakticky všechno o schopnostech své dcery, až na fakt, jak se její magie jmenuje.

Voldy je víc než spokojený a když ho žena vybídne, aby odešel, nemilosrdně jednu z nejmocnějších čarodějek světa zabije. (RIP Hopina čistokrevná matka Niki). Při té příležitosti vytvoří svůj druhý viteál, kdy kousek duše vloží do náhrdelníku Roveny z Havraspáru (dá se předpokládat, že je to Hopein náhrdelník, který dříve použil k vystopování její matky. Proč u sebe měla Hope šperk jedné ze zakladatelek Bradavic, zatím nevíme. A něco mi říká, že se to ani nikdy nedozvíme).

Kapitola 15: První úkol splněn

Tom čeká na Hopeina otce, aby ho mohl zabít. Je velmi překvapený, když mudla odrazí jeho Avadu (já byla taky, vzhledem k tomu, že se tahle kletba nedá nijak odrazit). Následuje dramatické odhalení: Hopein otec vůbec není mudla (nebo ČLOVĚK!), ale „také kouzelník a jeden z mocných!"

Ani Hopein otec Tomovi neprozradí, jakou mocí jeho dcera oplývá. Voldy ho zabije a vytvoří třetí viteál: pohár (asi Helgy z Havraspáru. Mám pocit, že si Tom ty předměty na uložení duše vytahuje ze zadku, protože pohár získal až v roce 1946. Rok potom, co vyšel z Bradavic). Tom si taky spočítal, že se sedmi viteály bude za frajera, protože: „Už jen čtyři viteály a jsem nejmocnější." (Viteály nedělají člověka mocnějším! A nejsem si jistá, jestli počítá i Harryho nebo jestli Harry v téhle povídce bude až osmý viteál. Já vlastně nevím, jestli Harry v téhle povídce vůbec bude).

Když se Tom vrátí po dvojité vraždě do Bradavic na večeři, přisedne si k Malfoyovi a Bellatrix (která navštěvovala Bradavice dávno potom, co z nich Voldermot odešel, ale s tím si nikdo hlavu neláme). Voldy se vyptává na Hope a od Malfoye se dozví, že ji viděl odpoledne, a že „neví, co dělala, ale pak omdlela", načež se prý z jejího pokoje ozval „děsivej výkřik". Čirou náhodou přesně v moment, kdy Malfoy domluví, se „ozve 'Ááá...' přes celej hrad." Brumbál zvědavé studenty, kteří se nahrnou ke dveřím, vybídne, aby se usadili. Tom jako jediný tak neučiní a „zamíří si to na místo odkud podle něj vycházel ten výkřik (jde do zmijozelské koleje)."

Kapitola 16: Nejmocnější

Pohled Hope.

Naše hrdinka je vzhůru od čtyř od rána. Potom, co se její kamarádky vrátí ze snídaně, na které už ona byla, se jdou projít. Potkají Malfoye a Hope omdlí (i když spolu tyhle dvě věci nesouvisí). Když se probudí, chce, aby někdo zatáhl závěsy, protože jí svítí do obličeje. OMC#4 (Patrik) ji ignoruje a radostí, že se probrala, ji obejme. Hope ho kouzlem odmrští na druhou stranu pokoje a konečně závěsy zatáhne („kouzlem jak jinak"). Když se Hope dozví, že byla v bezvědomí „asi hodinu a něco", zakřičí ono „Ááá...", které se neslo hradem, protože její „tělo se začalo plnit neznámou energií." Hope cítí, jak sílí, ale má pocit, že nová magie jí nepatří, že jí byla darována (dá se předpokládat, že se jedná o moc jejích rodičů). Hope je v „erufórii magie", když ji najednou zaplaví „velká a nečekaná vlna bolesti." Začne vydávat „hlasitý a strašidelný křik."

Kapitola 17: Sloučená

Když se Hope probere a bolest ustane, všichni na ní zírají s pusou dokořán. Dokonce i Tom, který se do pokoje nejspíš vplížil v nestřežený okamžik. Hope chce, aby odešel. Proběhne klasická výměna: 1) „Bojíš se mě? 2) „Tebe? Nikdy!"

Do pokoje vtrhne Brumbál, McGonagallová a Křiklan. Brumbál chce vědět, co se přihodilo. Hope nechápe, na co se ptá a ředitel poznamená: „Vaše vlasy. Jsou bílé. A oči modré." Hope to jde zkontrolovat a zjistí, že: „Vlasy mám bílé a oči tyrkysově modré. Ale to není všechno. Mám něco jako šaty. Jsou na konci roztrhné. A má pokožka je skoro bílá."

„Se strachem v očích se podívá po ostatních" a OFC#1 Lucy ji oznámí: „Si sloučená Hope." (Nemám nejmenší ponětí, co to znamená. Respektive nechápu, proč se autorka k vysvětlení faktu, že se Hopeina moc plně rozvinula, rozhodla použít slovo „sloučená"). Hope je divné, že ke „sloučení(?)" nemusela provést žádné zaklínadlo a rozhodne se, že by bylo nejlepší jet domů za matkou (všichni víme, že od ní se toho už asi moc nedozví). Brumbál chce vědět, co Lucy „myslela tím sloučením" (naprosto ho chápu), ale Hope se zdráhá mu cokoli říct, protože Tom je pořád v pokoji. Když Voldymu dojde, že Hopina moc „je nějaká magie", Hope mu odpoví: „Ta nejsilnější. Silnější než je ta tvoje. I když si tvoříš ty věci seš oproti mě pořád slabej." Z kapitoly se dozvíme, že Hope ví o Tomově tvorbě viteálů, protože když se Voldy bavil s Křiklanem, šla náhodou kolem a všechno si domyslela.

Hope oznámí, že nikomu o svojí magii nic neprozradí, protože ji „vyrušila Raddlova přítomnost." Tom se otáže, zdali je z něj Hope nervózní. Ta mu oznámí, že ho nenávidí, a Brumbál zakončí kapitolu slovy: „Mezi nenávistí a lásko je velmi tenká hranice. Slečno Jonesová."