11.

73 5 2
                                    

Květen
Pov. Kat
Probudila jsem se ve své vyhřaté kostely zcela sama. Dnes nastal den, kdy s holkama jedeme do Los Angeles. Jedeme se podívat na různé turistické atrakce a jako večerní plány máme Předávání filmových cen.

Velice se tam těším, ještě že budeme mít každá svého průvodce, teda já a Mar.

Odlítáme až na večer. A dokonce s námi jedou i Peg a Jane. Pozval mě tam totiž Chris a dal mi dva lístky. A Mar zase dal Harry dva lístky a tak jsme pozvaly i Jane s Peg.

A proto už musím vstát, abych si ještě zabalila nějaké pěkné šatičky, které budu mít na večer.

Beru si celý kufr, aby se mi tam vešlo co nejvíce oblečení. Výletů tedy už konečně z postele a nazuji si papučky samozřejmě teplé. I když je jaro ale u nás nejsou koberce a tak nosím papučky. Zajdu jen tak na rychlo do koupelny a vyčistím si zuby. Pižsmo si na sobě nechávám a jdu si dát snídani. V lednici nic moc není, přeci jen budem 14 dní pryč. Ten první den je jen cestování okolo LA a ten druhý bude jak jinak než předávání cen. Už se těším. Z lednice vytáhnu jogurt to mi pro teď stačí. A přemýšlím nad tím že bych se mohla ozvat po dlouhé době mamce. Ale netuším jaký v Česku mají čas a proto si to jdu zjistit na net. A tam zjistíme že 4 odpoledne. Tak to jí snad nebude vadit. A písní jí.
Kat: Ahoj maminko tady tvoje dceruška, promiň, že jsem se ti tak dlouho neozvala, ale jaksi jsem neměla čas. Furt někde lítáme s Mar a s našimi novými kamarádkami Jane a Peggy. Jsou moc milé a hodné, velice si s nimi rozumíme. No a jen jsem ti chtěla oznámit že dnes odlétáme do LA 14 dní. Pozdravuj taťku a promiň že jsem tě vyrušila.
Mamaka: Tak to je dobře že ses konečně ozvala zrovna jsem přijela domů z práce a taťka přijede za chvíly. Tak se určitě v LA vyfoť a pošli nám nějaké ty fotky taky. Ty zas pozdravuj Mar a já už musím jít jedem s tátou na večeři i s Marrynými rodiči, přeci jen znáš ty obchodní večeře. Tak jo pa a užívej si to.

Přečetla jsem si tutu zprávu a položila telefon a konečně jsem dojedla jogurt. A v tu chvíli přišla Mar a tak jsem jí vyřídila pozdrav od mamky a také si dala jogurt. A pak jsme si u stolu povídaly.

Musela jsem si jít připravit už ty věci, protože na letišti máme být ve pět jelikož nám to letí ve čtyři a aby jsme byly do osmi v LA a ubytovaly se v hotelu.

Zabalila jsem si už vše kromě líčidel. A tak jsem se šla malíčit do koupelny a pak je zabalila do kufru také. Zavezla jsem kufr do obýváku a zavolala do pizzerky aby jsme si k obědu mohly dat pizzu. Během hodiny nám jí přivezli. A to už jsme jí jen dojedly a mohly vyrazit. Byli už dvě a než dojezdem na letiště už budeou určitě tři.

....

Dorazily jsme na letiště a vystoupily z taxíku. Holky tu ještě nebyli a tak jsme na ně počlkaly. Přeci jen bylo teprve za pět tři. Už jsme viděly taxík, ze ktereho holky vystoupily a přiskakaly k nám se s námi přivítat. Na jejich tvářích byl výraz velikého nadšení ale zároveň obav. Protože ještě neletěly.

Pomohly sme jim s  kufry a vlezly do obrovské haly. Mě už známé a tak jsme věděli kam jít.

Přišly jsme k mladé ženě, která nám s kontrolovala pasy a my se mohly jít odbavit a pak sednout do čekací haly.

V hale jsme nečekala ani půl hodiny a ohlásily náš let. Přišly jsme k postarší ženě, která nám potvrdila letenky a my mohly nasedat do letadla. Naštěstí letadlo bylo natolik veliké, ze jsme seděli všechny čtyři vedle sebe a mohly se při vzletu podporovat a držet za ruce.

Nasly jsme si svá místa a usedly. Během dvaceti minut se ozval hlas mladíka, který nám oznámil že se máme připoutat, že budeme vzlétat. Najednou se letadlo rozjelo a my jsme se chytly za ruce. Tedy zvlášť Jane a Peg. Netrvalo sní deset minut a my se mohly odpoutat. A čekala nás čtyř hodinová cesta letadlem. A tak jsem usoudila že si zdřímnu. Naštěstí jsem byla u okénka a sledovala míhající se miniaturní krajinu pod námi. Byl krásný jasný den, ale ani to mě neodradilo a usla jsem.

....

Pomalu jsem otevřela oči a zrovna se zad ohlásil milý mladík, který nám opět řekl že se máme připoutat. Usoudila jsem že jsem připsala celý let. Během patnácti minut jsme se přilepili zpět k pevné zemi.

Let naštěstí proběhl bez komplikací a my v pohodě vystoupily z letadla a jen si šly najít své kufry. Čekali jsme asi tak půl hodiny než se konečně objevily na pásu.  Vzaly jsme kufry a šly si najít taxík. Naštěstí tam čekaly dva, což jsme potřebovaly a naskočily jsme do nich a řekly adresu našeho hotelu.

Během půl hodiny jsme dorazily k hotelu, kde nás vyhodili taxikáři a my mohly už spokojeně jít si lehnout. 

Přišly jsme na recepci, kde byla velice nepříjemě a křečovité se usmívající paní, která nám dala kartu od pokojů a my došly k výtahu. Evidentně budeme v nějakém vyšším patře. Podle toho čísla.

Vyjeli jsme do 8. patra, kde jsme došli až na konec chodby, kde jsme konečně našly naše pokoje. Jediný, který byly volný pro dva, tak jsme asi zřejmě získaly my. Byla jsem na pokoji s Mar jak jinak a holky byli hned vedle. Popírali jsme si dobrou noc a vešly jsme do pokojů, který měli velice krásný výhled na tmou pokryté město.

 Popírali jsme si dobrou noc a vešly jsme do pokojů, který měli velice krásný výhled na tmou pokryté město

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

V pokoji byla malá místnůstka, která představovala chodbičky do dvou pokojů. A já jsem si vybrala pokoj na právo více se mi líbil. S Mar sme se domluvila že si půjdeme lehnout.

A tak jsem se šla jen osprchovat a pak jsem zaplula do velké postele a usla.

Me and my friendKde žijí příběhy. Začni objevovat