Me and my friend

13.

Pov. Mar
Dneska mi Harry slíbil, že nás veme na Grand Kaňon, a že pro nás tam ma překvápko. A tak jsem se oblékla a úhledné upravila. A až teď mohla vylézt z pokoje. Jinak to nebylo možné, protože by se mě Kat určitě lekla. Ale i když ona je už u mě zvyklá na ledacos.

Udělala jsem si snídani a pak jsme mohly vyrazit. Všimla jsem si ze Kat je nějaká smutná. A tak jsem se jí zeptala:
,,Stalo se něco?"
,,No jen by mě zajímalo, jestli dneska Chris přijde, ale spíše pochybuju, když si našel někoho jiného a bojí se mi to říct do očí."
Sklopila pohled a chtěla odejít z místnosti, ale zarazila jsem jí a řekla:
,,To se určitě nějak vysvětlí. To není podle mě pravda, víš jak si média vymýšlí, zkreslují okolnosti."
,,No jako máš pravdu, ale co když přeci jen?"
,,Hele teď to neřeš jsem si užívat s Harrym, ten nás dozvěděli."
,,Máš pravdu."
Usmala se a my spěchaly dolů do haly. Kde na nás už čekal Harry, ale bála jsem se že jsme přišly pozdě.
Ale Harry mě ujistil že před pár minutami přišel. Oddechla jsem si a my mohly vyrazit. Nasedli jsme do
Safari auta (PS zrovna nevím jak jinak bych to popsala, mám to na jazyku, ale prostě nevím) a vyrazily jsme.

Jely jsme asi třičtvrtě hodiny kde kňonu. Kde jsme zastavili, kousek od vyhlídky a vylezli z auta. Nemohla jsem uvěřit svým očím, byla to velká nádhera. Takovou věc jsem v životě neviděla. A najednou Harry vytáhla deku a piknikový koš s jídlem. Rozzářili se mi oči, když mi konečn3 docvaklo, že je to to překvápko. Usedli jsme asi pět metrů od okraje, aby jsme nespadli, nebo něco podobného a pustili se do jídla. Různě jsme si povídali o různých věcech a tak dále.

A pak najednou slyším cinknutí mobilu, a následně zjišťuji, že je to Katin mobil.

Pov. Kat
Ch: Ahoj Brouků, promiň že jsem ti nepodepsal, ale zrovna jsem měl práci.
K: Hmm. A jakou práci??
Ch: RO ti teď nemůžu říci, ale řeknu ti to osobně co ted děláš?
K: No zrovna jsem pryč.
Ch: Kde jsi?
K: Daleko.
Ch: Ale opravdu kde jsi?
K: Jsme na výletě.
Ch: S kým jsi tam?
K: S kým bych byla?
Ch: No s někým o kom nevím.
K: Já na rozdíl od tebe tu jsem s Mar a Harrym.
Ch: Jak na rozdíl ode mě?
K: To bys měl vědět sám..
Vypla jsem si zvonění a nechtěla jsem se dál nechat rušit.

A dál jsme si povídali. Bylo to velice krásné a příjemné poledne a kus odpoledne. Řekli jsme si že tu zůstaneme na západ slunce. A tak jsme zůstaly.

Byl to velice krásný pohled na to zapadající slunce. Udělala jsem parw fotek, abych je pak následně poslala mamce. Měla bych se jí ozvat, ale rozhodla jsem se že až budem v hotelu.

Následně se začalo stmívat a my už jsme byli na cestě do hotelu.

.....

Dorazily jsme s Mar do pokoje a já hned zapla noťas a fotky na něj přesunula, ani jsem nějak hlad n3měla z toho celého uzobování jídla u kaňonu. A tak jsem nějaké fotky poslala mamce. Její odpověď byla velice pozitivní a jen mi popřála štěstí do další cesty a že se jí mám zas ozvat.

Noťas jsem nachala zaplý a najednou někdo zaklepal. Mar se ozvala, že tam jde, asi byla poblíž.

Pov. Mar
Otevřu dveře a koho tam nevidím stojí tam Chris.
,,Co tady chceš?"
Zeptal se.
,,No jen hledám Kat. Je tady?"
,,Jo."
,,A můžu s ní mluvit?"
,,Ale ona s tebou mluvit nechce.!"

Pov.Kat
Uslyšela jsem nějaký rozhovor a tak jsem se rozhodla zjistit, kdo to byl za dveřmi. Došla jsem k nim, a spatřila Chrise. Chtěla jsem se otočit a nenápadně odkráčet zpátky, ale stihl si mě všimnout, a tak jsem se musela k němu dostavit. A řekla jsem Mar, že si to s ním vyřídím osamotě. Chris začal mluvit:
,,Copak ti je? Že se mnou nemluvíš?"
Měl celkem sklamaný výraz, ale nenechala jsem se od reagovat jeho grimasy. A pokračovala jsem v dialogu.
,,No čekela jsem, že na m3 nebudeš mít čas ani dnes.... A navíc sis asi našel nový objev."
,,Cože?"
,,No"
,,Jak koho, vždyť jsem ti říkal, že si musím něco zsřídit, ohledně natáčení filmu."
Zvýšil na mě hlas, ale já jen pokračovala v klidném hlase.
,,Hmm to jsem viděla."
,,Jak jako? Kde?"
,,Nechci se o tom dnes bavit, prostě jsem tě viděla s nějakou fiflenou, a jsem unavená!"
Zabouchla jsem mu dveře před nosem a šla do pokoje se vyspat. Byla jsem unavená. Chris ani nezaklepal a odešel, ani nechápal co se to zrovna stalo, ale to asi ani jeden z nás. Chtěla jsem si to s ním nějak vysvětit, ale byla jsem natolik unavená, že jsem to nezvládla a musela mu před nosem zabouchnout dveře.

Vejce se omlouvám že jsem delší dobu nepřidala díl, ale dnes tu máme dva jako náhradu, jeden je menší ale alespoň něco. Děkuji všem co mě podporujete, a doufám že tento příběh bude co nejdelší.
Děkuji ještě jednou.

'Kajka'