1.

792 24 0
                                    

„ Jdeš pozdě! Kde si byla? Škola ti končí ve 3!" rozzlobeně na mě zakřičí sotva přejdu práh našeho domu, který byl dříve bílý jako padlý sníh, s rozkvetlou zahradou. Teď to je vybledlý šedý dům s vadlými, spíše shnilými květy.
„ Byla jsem na hřbitově " řeknu pravdu a podívám se do očí, muže jenž se mi den ode dne vzdaluje a přijde mi už skoro cizí.
„ Proč tam chodíš?!" zeptá se jakoby to nevěděl.
„ Přeci za mámou " zašeptám a pohled mi opět spočine na něm.
„ Pff nechápu proč za tou děvkou pořád chodíš " odfrkne si a pokroutí hlavou.
„ Není to děvka! " zařvu ,protože takhle nikdo o mojí mámě mluvit nebude.
„ Je a vždycky byla. Lhala mi do očí! " jde na něm vidět že je rozzlobený.
„ Nikdy ti nelhala. " rozhodnu se odejít k sobě do pokoje.
„ Lhala a šukala a podváděla mě na každém rohu s kde kým! Vím to! Nachytal jsem ji při tom!" řve po celém domě a rozhazuje rukama.
„ Myslíš když objímala a dala pusu svému spolupracovníkovi ,protože měl narozeniny?! Prober se! " naštvaně bouchnu dveřmi a slzy se mi derou do očí. Jak z člověka ,který byl tak zamilovaný ,se stane monstrum co nadává na ženu ,jež s ním založila rodinu? Nechápu ho. Kdy se tak změnil?

Jsem opět sama v mém pokoji, který je celý zahalený v černé barvě a pro někoho může působit depresivně ,ale já to miluju.

Svléknu ze sebe černý kabát ,protože venku už pomalu opadává listí a vítr se každým dnem zvedá, začíná být venku chladno. Lehnu si na postel a začnu číst pohádku, kterou znám nazpaměť, ale nikdy mě neomrzí. Už 3 roky. 3 příšerné roky bez mámy. Jakmile dočtu poslední řádek ,který končí slovem Konec ,zaklapnu knížku a vydám se učit.

K večeru se jdu osprchovat ať ráno mám více času. Projdu kolem ložnice mého otce a zajdu do koupelny. Shodím ze sebe černé oblečení a vstoupím do sprchového koutu.
Tam se umyji mým oblíbeným sprchovým gelem. Následně se osuším a obleču do pyžama, jež má barvu černou. Vyčistím si zuby a smyji řasenku z očí.

Ulehám do postele s myšlenkami na mámu proč mě nechala na tomhle světě, kde jsem už sama.

Takže pokračujem :D Omlouvám se za hrubé slova, ale to bych nebyla já :D Mám nějakou představu jak dál pokračovat ,ale nevím nevím jestli mi to vydrží. Psala bych krátké kapitoli a možná nepřidávala často, protože jeden příběh mám rozepsaný. Ale když už jsem se do toho pustila tak to nějak dokončím. Sooo asi budu pokračovat v téhle povídce :D :)

In Black (Zayn Malik Cz)Kde žijí příběhy. Začni objevovat