In Black (Zayn Malik Cz)

18.

„ Kd-kdo jste? " zašeptala jsem. Kůra stromu mě tlačila do zad a jeho přísný pohled mi nebyl příjemný.

„ To ty? " Je překvapen, ale já jsem ještě víc. Chytil mě za ruku a táhl mě neznámo kam. Nic jsem nechápala, co se to tu děje? Vzpírala jsem se, ale nepomohlo to, byl moc silný.

„ Nechte mě být! Pusťte mne! "Můj hlas se ozýval přes celý park. Zacpal mi rukou pusu a přísně mě zpražil pohledem.

Po velmi těžkém boji mě dotáhl před nějaký dům, který jsem v životě neviděla. Měla jsem strach, veliký. Co když mě tam chce zabít? Nebo mě nějak zneužít. Přešli jsme k oknu a pokynul ať se do něho podívám, avšak moc jsem mu nedůvěřovala a byla na pochybách. Násilím mi přinutil hlavu aby se podívala zkrz sklo dovnitř.

V křesle seděl Zayn, s velmi zarostlým strništěm a díval se nepřítomně na neurčitou věc. Působil strašidelně. Jakoby vůbec nevěděl o tomhle světě. Otočila jsem se na toho muže a on se ustaraně podíval na Zayna.

„ Takhle už sedí pár dní. A můžeš za to ty" Nechtěla jsem věřit jeho slovům, copak můžu za to že Zayn vypadá a chová se tak jak ho právě vidím? Určitě ne.

„ Ne, to není pravda. "

„ Ale je. Může za to láska a ty jsi důvod toho proč je zamilovaný. " Dívá se ustaraně na Zayna.

„ Kdo jste? " zeptám se ho.

„ Louis. Jeho kamarád a tady jsou ostatní " Najednou k nám přišli další 3 kluci.

„ Niall, Liam a Harry" Postupně na ně ukazoval a říkal jejich jména.

„ Luna " Taky jsem se představila a oni zareagovali jen pouhým 'my víme '. Pak jsme se jen všichni dívali na Zayna.

Znenadání Zayn svůj pohled zvedl a díval se na nás. Pak když zakotvil pohledem na mě, v očích se mu zaleskla bolest. Odvrátil svůj pohled na zem a už se na mě nepodíval. Kluci se starostlivě dívali na Zayna.
Rychlým krokem jsem došla ke dveřím a otevřela je, byly na kliku a naštěstí nezamknuté. Po světlé chodbě doladěné dětskými obrázky, jsem se dostala do obýváku. Přistoupila jsem k Zaynovi a něžně ho chytla za hlavu a přinutila ho, ať se na mě dívá. Bylo mi ho líto, že se kvůli mně trápí.

„ Netrap se kvůli mně, prosím"

„ Nejde do. Nechápu jak jsem to dokázal, ale za těch pár dní jsem se do tebe zamiloval " Ztěžka vydechnul a podíval se mi do očí. Mohla jsem vidět tu káď nádherné čokolády. Přesunula jsem se na jeho klín, na který jsem si sedla a objala ho.

Po několika minutách objímání promluvil.

„ Miluješ mě?"

„ Promiň Zee, ale ne" Říkalo se mi to těžko.

„ Takže ti musím dát důvod" Lehce se usmál a já se začala bát.

----

Hned druhý den na to, mě Zayn vyzvedl před školou a jeli jsme pryč z tohoto městečka.

„ Kam to jedeme? " Pořád jsem se ptala a otravovala ho.

„ Neřeknu "

Po hodině jsme zastavili na velkém parkovišti a mohla jsem v dálce vidět zářící světla kolotočů.

„ Tadáááá" Rozpřáhl ruky do vzduchu. O pár minutek zastavili na parkovišti i kluci. Vyskákali z auta a běželi mě pozdravit. Pak už jsme se jen poddali atmosféře poutě.

Zayn mi vystřelil růži. Ani jednou neminul, bylo vidět že má praxi. Kluci také neminuli, takže jsem měla 5 růží. Poté Zayn vyhrál i medvěda. Bavila jsem se, s klukama nebyla nuda a smáli jsme se. Stálo velké úsilí všechny přemluvit, aby šli se mnou na kolotoč. Miluju kolotoče.

Všichni jsme už zajištění seděli a čekali co se bude dít. Niallovi, Liamovi a Zaynovi se z tváře vytratila barva.

Kolotoč s námi udělal několik otáček a když jsme viseli hlavou dolů a velkou rychlostí jsme se točili, Zayn mě chytl za ruku. Projel mnou zvláštní pocit, který mě pak zašimral v břiše. Když kolotoč zastavil smála jsem se, se mnou i Louis a Harry. Ostatní se vzpamatovávali z šoku.

„ Už nikdy nejdu na kolotoč " řekl Ni a držel si břicho. Než jsme totiž na kolotoč šli, Niall vyjedl skoro celou pouť.

„ To jste vojáci? Že vám je špatně z kolotočů? " zašklebím se a prstem dloubnu do Zaynové vypracované hrudě.

„ Pfff kolotoč je něco jiného a jednoduše, měli by je zrušit. " Okomentuje to Zayn a my zase začnem pokračovat v procházení poutě.

Pak už jen s Louisem a Harrym jsem chodila na kolotoče. Byli jsme tam až do večera a pak jsme šli jen na jídlo.

Unavená jsem přijela do opuštěného domu, když jsme zastavili před ním, opadla mě samota.

„ Zayne. Nechceš zůstat? " prosebně se na něho podívám a on se krásně usměje tím jeho pokřiveným úsměvem.

„ Rád " pohladí mě. Myslím, že něco ve mně povolilo a Zaynovi začaly ty důvody vycházet. A z toho jsem měla strach. Začínal se mi dostávat pod kůži.

Mám chuť na cukrovou vatu a chce se mi jít na nějaký kolotoč 🙈🙊 V poslední době hodně spím, trochu mě to děsí. Tak jsem tady s další kapitolou a doufám že se vám bude líbit 😌😊☺