TMNT - Poprvé v česku

5. kapitola

Hned po tom, co jsem se ráno nasnídala a udělala nezbytnou hygienu, jsem pobalila pár věcí a hlavně Donnieho seznam a vydala se na autobus do města. První jsem zamířila do lékárny. Nakoupila jsem tam celou výbavu lékárničky, nějaké prášky a vitamíny. Potom jsem šla do elektra. Potřebovala jsem nějaké speciální součástky, ale neměli je, naštěstí byl prodavač ochotný a poradil mi, kde by je nejspíš mohli mít a tam už jsem je sehnala. Po půlce dne strávené ve městě jsem měla nakoupenou asi polovinu z Donnieho seznamu. Ještě bych možná něco sehnala, ale za chvilku mi jel bus a já musela domů. Měli mi totiž volat rodiče z dovolené.

Když jsem ukončila rozhovor s rodiči, kteří teď byli někde v Jižní Americe, začala jsem si chystat všechny věci pro želvy. Vyšla jsem před dům a chvilku čekala. Bylo krásné ticho a takové to teplo, co bývá v létě i v noci. Z bloumání mě vytrhl zvuk otevírajícího se poklopu. S Leem už to byla klasická tichá cesta. Když jsme přišli do doupěte, Leo řekl: „Až skončíš u Donnieho, přijdi za mnou, prosím." Přikývla jsem a oba jsme si šli po svých.

„Ahoj Don..." Zarazila jsem se v půlce věty. Myslela jsem, že bude Donnie na něčem pracovat, stejně jako vždycky, ale místo toho spal. Spokojeně oddechoval s hlavou položenou na pracovním stole. Nejspíš usnul uprostřed nějaké práce. Nechtěla jsem ho budit, přeci jen toho teď má moc. Tak jsem jenom opatrně položila tašku s věcmi a položila na ni lísteček se vzkazem, který jsem načmárala na kousek papíru, co jsem tam našla.

Tohle je asi polovina věcí z toho seznamu. Zbytek donesu příště. A co je hlavní, je tam telefon, ve kterém už je moje číslo. Leny

Vyšla jsem z laborky a zamířila k Leovi. „To jsi hotová nějak brzo." Řekl poměrně překvapeně, když jsem k němu přišla asi po třech minutách. „Jo. Donnie usnul a já ho nechtěla budit." „No jo, mátoho teď hodně." Pokýval Leo hlavou. „A teď teda k tomu, o čem jsem s tebou chtěl mluvit. Rozhodli jsme se tvou nabídku přijmout. Po zvážení všech pro a proti z toho vyšel dobrý nápad, i když Raphovi to tak nepřijde." Byla jsem šťastná, opravdu jsem měla velikou radost z toho, že jim můžu takhle pomoct. „Děkuju. A kdy se budete chtít nastěhovat? Jo, a máte nějaké speciální požadavky, které bych měla zařídit? A nemusíte se bát, dům je dost velký, takže budete mít každý svůj vlastní pokoj i dostatek soukromí." „Už tak pro nás děláš dost." Řekl Leo, ale já se nedala a pokračovala: „Ale vážně, tohle je snad to nejmenší. Tak co můžu zařídit?" Nasadila jsem takový dotěrný tón. Leo se nad tím uchechtnul a potom řekl: „Tak dobře, vím o jedné věci pro Rapha. Myslím, že bych chtěl na spaní hamaku, teda jako houpací síť, tím si u něj rozhodně získáš plusové body." Zamyslela jsem se a potom pokývala hlavou: „To by mělo jít zařídit. Jednu mám přímo doma, akorát si ji asi bude muset pověsit. Emm...Takže, kdy se teda budete chtít nastěhovat? Klidně hned zítra, pokud budete chtít. Mezi věcma, které jsem dala Donniemu je i telefon, který už jsem stihla zprovoznit. Uložila jsem do něj svoje číslo, tak mi můžete zavolat." „Uvidím, jak nám půjde balení věcí, ale snad bychom to mohli stihnout. Každopádně ti zavoláme, hned jak budeme připraveni." Řekl Leo a s jeho odpovědí jsem se začala chystat k odchodu. Cestou už jsme pak probírali jenom nedůležité a nezajímavé detaily, jako jestli si může v pokoji pověsit plakáty.

Přišel den stěhování. Dopoledne jsem ještě trochu poklidila v domě, pak si dala oběd a po obědě si šla dáchnout, protože jsem předpokládala, že stěhování zabere celou noc, ne-li i další den. Jenomže poobědový šlofík se změnil v tvrdý spánek, ze kterého mě vytrhlo až vyzvánění mého mobilu. „Haló?" řekla jsem rozespalým a lehce nakřáplým a naštvaným hlasem. Ze sluchátka se ozval Leův hlas: „Ahoj Leny. My už máme vše sbaleno, takže můžeme začít se stěhováním?" Trvalo mi pár vteřin, než můj právě probuzený mozek rozkódoval, co že se vlastně po mě chce a pak jsem vyhrkla: „Jo, jasně. Za pět minutek vás budu čekat."

Típla jsem mobil a začala trochu panikařit. V rychlosti jsem na sebe natáhla první tričko a kalhoty, co mi přišly pod ruku a trochu jsem si učesala vlasy. Z domu jsem stihla vyběhnout akorát včas.