12. kapitola

356 28 1
                                    

„Takže, už je to víc jak patnáct let, co jsem se přestěhovala. Předtím jsem žila v Japonsku v Tokyu. Rodiče zemřeli už dlouho předtím, a tak jsem tam žila jen se svou mladší sestrou Tang Shen. Od dětství jsem se učila ninjutsu v doju klanu Hamato, ale sestra to odmítala. Byla spíš rodinný typ a já se chtěla stát špičkovou kunoichi, ale párkrát jsem ji přesvědčila, aby šla se mnou na trénink. Na tréninzích potkala jednoho ze synů klanu Hamato – Hamato Yoshiho. Ti dva se do sebe zamilovali, začali spolu chodit, pak se vzali a měli spolu rozkošnou holčičku, které dali jméno Miwa. Měly jsme se sestrou opravdu rády, dokonce mi nabídla, že pokud se jí podaří Yoshiho přesvědčit, tak se s nimi můžu přestěhovat do Ameriky. To byl její velký sen – Amerika. Ale pak se stala ta strašná nehoda. Nevím proč, ale dojo klanu Hamato začalo hořet. Yoshi tam zůstal a Shen se ho snažila zachránit, ale spadl na ně strop, který už byl požárem značně poškozený. Po požáru jsem se dozvěděla, že jeden muž z klanu přežil, a tak jsem ho našla a ptala se ho, jestli neví, jestli náhodou někdo nepřežil. Jmenoval se Saki, byl od toho požáru škaredě popálený a řekl mi, že se je snažil zachránit, ale nedalo se nic dělat. Po všech těchto událostech jsem se rozhodla, že zkusím začít znovu a zapomenout aspoň trochu na tu hrůzu, a tak jsem se přestěhovala sem. Vybrala jsem si Česko, protože jsem kdysi v Japonsku potkala jednu Češku, ta mi vyprávěla o téhle zemi a já pak toužila se sem jednou podívat. Nakonec jsem se tady usadila, našla si práci a ve volnu začala vyučovat yogu. No, a po deseti letech jste se přistěhovali vy a dál už to znáš."

Sensei skončila své vyprávění a já si v jejích očích všimla smutku. Musím uznat, že soustředit se na rovnováhu i na vyprávění sensei, bylo hodně těžké. „Děkuju, že jste mi to řekla, sensei." „Nemáš zač. Tak, myslím, že tréninku rovnováhy a soustředění bylo dost. Skoč dolů a pojď do doja."

Potom jsem trénovala se sensei boj na blízko beze zbraní a sensei samozřejmě vyhrála. „Normálně ti to jde mnohem líp. Jsi dnes nějaká unavená." Řekla mi sensei. „Jo, no, nějak jsem nemohla spát." Tentokrát jsem sensei zalhala, protože jí přece nemůžu říct, že jsem celou noc byla vzhůru a pomáhala čtyřem obřím zmutovaným želvám se ke mně nastěhovat. Potom už byl konec tréninku, já se rozloučila se sensei a šla přímo domů.

Jakmile jsem za sebou zavřela dveře, zakřičela jsem na celý barák: „Haló! Už jsem zpátky!" V odpověď se zpoza dveří do verandy vynořil Leo. „Tak, zjistila jsi něco?" „No, něco mi řekla, ale nevím, jestli to k něčemu bude. Všechno vám řeknu, ale až po tom, co si dám sprchu. Zatím můžeš všechny sehnat na jedno místo, třeba do obýváku."

Pak jsem vyběhla k sobě do koupelny a tam si dala úžasnou sprchu. Po sprše jsem jenom v ručníku přeběhla do pokoje a začala si chystat čisté oblečení. Zrovna, když jsem byla zády ke dveřím, se ozval Raphův hlas: „Co ti na tom tak dlouho trvá?" Otočila jsem se čelem ke dveřím a tam stál Raph, který se opíral o futra a nějak divně se na mě koukal. „To jsem v té sprše byla tak dlouho?" Zeptala jsem se spíš pro sebe a koukla se na hodiny. Opravdu, byla jsem ve sprše asi dvacet minut. „No jo, už jdu. Jenom se obleču." Raph jenom kývnul hlavou a pak odešel. Rychle jsem se oblíkla a seběhla do obýváku.

Vešla jsem do obýváku se zvednutýma rukama, jako že se vzdávám, a se slovy: „Vím, vím. Šíleně dlouho mi to trvalo a zdržuju, ale teď už jsem tady tak pojďme na to." „Tak so ti teda Tang Mai řekla?" Zeptal se Leo. „Mám to vyprávět úplně celé, nebo jenom to nejdůležitější?" „Stačí to nejdůležitější." „Dobře. Takže, mluvila o tom, že měla sestru jménem Tang Shen a že se učila ninjutsu u klanu Hamato. Taky říkala, že její sestra a jeden z klanu, myslím, že Hamato Yoshi, se vzali a měli spolu dceru Miwu, ale že všichni zemřeli při požáru doja. Jo a taky říkala, že nějaký Saki se je prý snažil zachránit, ale už to nešlo. To všechno bylo prý asi před patnácti lety a pak se přestěhovala do Česka."

Všichni čtyři měli zase nějaké divné výrazy, tak jsem se zeptala: „Vy o tom něco víte?" A Leo mi odpověděl: „No, jak bych to řekl. Víš, my jsme vždycky nebyli obří zmutované želvy a mistr Tříska vždycky nebyl obří krysa. Mistr Tříska je pravým jménem Hamato Yoshi."

V ten moment mi spadla brada a měla jsem ten snad nejvíc nechápavý výraz co jde, a tak začal Leo vysvětlovat: „Ty asi nevíš moc o našem původu, že?" Zakroutila jsem hlavou. „Takže, bylo to tak, že pře tím požárem doja, spolu Yoshi a Saki bojovali. Bylo to nejspíš o lásku Tang Shen. A potom nešťastnou náhodou zapálili dojo. Saki byl klanem Hamato adoptovaný, jeho celé jméno je Oroku Saki, je vůdcem klanu Foot a říká si Trhač. Tehdy tam zemřela jen Tang Shen, protože Miwu odnesl Trhač, přivlastnil si ji a přejmenoval ji na Karai, ale s Třískou to bylo složitější. Tehdy jsme ho zachránili my díky tomu, že nás tam z přítomnosti přesunula vládkyně času Renet." Vtom Leovi skočil do řeči Mikey: „No jo, Renet. Zajímalo by mě, jestli ji ještě někdy uvidím." Raph se ke mně naklonil a pošeptal mi do ucha: „Renet je Mikeyho tajná láska." Leo pak pokračoval ve vyprávění: „Takže potom co jsme Třísku zachránili nás Renet vrátila do přítomnosti. Tříska potom odjel do New Yorku. Ve zverimexu si koupil čtyři želvy, ale když šel domů, tak narazil na Kraangy. Dostali jsme se do styku s mutagenem a všichni jsme zmutovali. Tříska nás vychoval a vycvičil ve stokách pod New Yorkem. No, a na naše patnácté zmutovaniny jsme ho přesvědčili, aby nás pustil na povrch a tenkrát jsme se seznámili s April. Ji a jejího otce unesli Kraangové, ale my je pak na několik etap zachránili."

Leo dokončil vyprávění jejich příběhu a mně začalo být všechno jasnější.

TMNT - Poprvé v českuKde žijí příběhy. Začni objevovat