Cullenovi a čtvrtý živel

Po bitvě

Lenka

Všude byli plameny. Pak se ozvala další rána a něco mě surově odhodilo. Dopadla jsem na něco tvrdého. Špatně se mi dýchalo a hlava se mi točila. Snažila jsem se skrz plameny najít Patrika nebo Monču, ale nikde jsem je neviděla. Oči se mi pomalu zavíraly. Poslední co jsem cítila, byla ledový chlad na mé kůži.

Carlisle

Než Lenka s Patrikem a Mončou zmizeli venku, tak nás poslali pryč do lesa. Co nejdál od domu. Uposlechli jsme jejich varování. Běželi jsme asi tři minuty, než se ozvala ohromná rána. Ten zvuk šel od směru, ze kterého jsme vyběhli. ,,Carlisle." Stiskla mi Esme ruku. Lehce jsem ji po ní pohladil, aby se trochu uklidnila. ,,Edwarde, Emmette, Jazzi, pojďte se mnou. Podíváme se, co se stalo." ,,Buď opatrný." Zašeptala mi Esme. Lehce jsem ji políbil na rty. Ostatní se také rychle rozloučili se svými drahými polovičkami a vydali jsme se zpět. Dům byl netknutý, ale před ním hořelo peklo. Plameny šlehaly do výšky několika metrů. Já s Edwardem jsem obešli dům z leva a Emmett s Jasperem z prava. Museli jsme se držet v dostatečné vzdálenosti od plamenů. Ozvala se najednou druhá rána. S Edwardem jsme se skrčili a nad námi proletěla Lenka. Naštěstí se dostala dál do plamenů, takže jsem pro ni rychle doběhli a odtáhli jsme ji ještě o kus dál od domu.

Esme

S Al, Bellou a Rose jsme čekali na ostatní. Všechny jsme se strachovaly, a když se ozvala druhá rána, ztrnuly jsme na místě. Trvalo notnou chvíle než se alespoň jedna z nás dokázalal nadechnout. ,,Myslíš, že." Začala Bella otočená na Alice. ,,Nevím, nic nevidím." Alicin hlas byl vyděšený a frustrovaný. ,,Neztrácejme naději." Povzbuzovala nás Rose, ale sama těžko skrývala strach ve svém hlase.

Jasper

Po druhém výbuchu jsme zahlédli ruku. Byla hrozně blízko plamenů. ,,Jak to provedeme?" Zeptal jsem se Emmetta. Ten se chvíli rozhlížel a pak řekl. ,,Počkej." A zmizel někde v lese. Za chvíli se vrátil měl sebou dlouho větev na konci lehce zakřivenou. Větev strčil do plamenů a snažil se to tělo vytáhnout. Jakmile jsem pochopil, o co mu jde, tak jsem se přiblížil blíže k plamenům a korigoval jsem jeho pohyby s větví. Nakonec se nám podařilo Monči tělo vytáhnout. Zajímavé bylo, že její oblečení bylo skoro shořelé, ale na jejím těle nebyla jediná popálenina. Vzal jsem ji tedy do náruče a vydal jsem se na cestu zpátky. Emm šel dokončit tu naši obchůzku. ,,Jazzi." Vykřikla Alice a pevně mě objala přes Monči tělo. ,,Jsi v pořádku?" ,,Mě nic není a Emm je také v pořádku." Viděl jsem, jak si Rose oddechla. ,,A Carlisle s Edwardem?" Zeptala se úzkostlivě Esme. ,,Rozdělili jsme se před druhým výbuchem, takže nevíme." Všiml jsem si, jak opět přestala dýchat.