Cullenovi a čtvrtý živel

Trénink II. část

Lenka

Byli jsme tu už třetí den. Všechny boje, které jsme  zatím absolvovali, tak jsme vyhráli.

Ráno jsem se probudila o půl osmé. Monča i Patrik ještě spali. Neslyšně jsem vstala a vydala jsem se do koupelny. Ze skříňky jsem si vyndala velkou osušku, kterou jsem přehodila přes okraj sprchy. Svlékla jsem si oblečení a hodila jsem ho do koše na prádlo. ,,Po odpoledním boji budu muset vyprat to oblečení." Pomyslela jsem si a zalezla jsem do sprchy. Horká voda mi dělala dobře na kůži. Užívala jsem si, jak mi kapky vody stékaly po kůži. Tělo jsem si potřela tělovým mlékem s výtažkem z růží, a vlasy jsem si na dvakrát umyla šamponem z růží. Jakmile jsem ze sebe všechno smyla, tak jsem kolem sebe obtočila osušku a vrátila jsem se do pokoje. Patrik se zrovna pomalu probouzel. Sedla jsem si vedle něho na postel. ,, Dobré ráno lásko." Usmála jsem se na něj. ,, Dobré." Oplatil mi úsměv a lehce mě políbil na rty. ,,Vypadáš krásně." Řekl, jen co se trochu odtáhl. ,,Díky, ty zase rozespale." ,,To hned napravím." S úsměvem se kolem mě protáhl do koupelny. Za chvíli byla slyšet sprcha. Musela jsem se usmívat. Došla jsem ke skříni. Našla jsem si tam černé spodní prádlo, k tomu oranžové tričko a černé legíny. Vlasy jsem si rozčesala a chtěla jsem si je dojít vyfénovat, když tu mi někdo dal ruce přes oči.

Patrik

Když jsem vylezl z koupelny, tak ke mně byla Lenka otočená zády. Zřejmě si nevšimla mého příchodu. Toho jsem okamžitě využil a neslyšně jsem se připlížil až za ní. Položil jsem ji ruce na oči. ,,Hádej kdo?" Zašeptal jsem ji do ouška. ,,Patriku." Odpověděla se smíchem. ,, Špatně." Smál jsem se i já. ,,Notak nech toho. Máme málo času. Za chvíli už začne trénink. Dojdi raději vzbudit Monču." S těmi slovy se mi vysmekla a došla ke stolu, kde měla odložený fén. Já jsem tedy uposlechl rozkazu a došel jsem Monču vzbudit. ,,Moni vstávej." Lehce jsem s ní zatřásl. Jen něco zamručela a spala dál. Takhle jsem ji budil na čtyřikrát. ,,No jo vždyť vstávám."  Zamručela nakonec a neohrabaně se vysoukala z postele. A řekl bych, podle stylu její chůze, že byla ještě v polospánku, když vklopýtala do koupelny. Já jsem se po to otočil na Lenku. Ta už měla vlasy vyfénované a zrovna si je zaplétala do dlouhého copu. ,,Že ti to, ale dalo zabrat." Usmívala se. Pomalu jsem k ní přišel. ,,Nejsi nějaká vtipná." ,,Ani ne." Usmála se.