Cullenovi a čtvrtý živel

Nepřítel jménem Julius

Lenka

To něco, co mě přišpendlilo k zemi, byl Patrik. Strhl mě na zem. A v tu chvíli projel místem, kde jsem ještě před tím měla hlavu blesk. ,,V pořádku." ,,Jo." Prohlásila jsem trochu nejistě a Patrik mi pomohl opět na nohy. Zahleděli jsme se na oblohu ze které ten blesk vyšel. Byla tmavá jako při bouřce. Po chvíli jsme si všimli, že se z oblohy jakoby snáší podivně tmavý mrak. Teprve když se přiblížil k zemi, jsme si mohli všimnout podivného muže, který na něm stál. ,,Utvořme trojúhelníkovou formaci." Řekla jsem Monče a Patrikovi. Ty jen kývli a postavili se tak, aby naše těla vytvářeli vrcholy trojúhelníku. 

Mrak se přiblížil do blízkosti asi dvou metrů od našich hlav. ,,Vidím, že jste se na můj příchod připravili." Promluvil muž hrubým hlasem. ,,Kdo jste?" Vykřikla jsem k němu. Na tváři se mu objevil úšklebek. ,,Mé jméno je Julius." A ta slova mu vyvolala na tváři podivný úsměv. ,,Ale známější jsem jako bratr Temného Lorda." Dodal a já strnula. Bratr Temného Lorda. Toho co zabil mnoho mých přátel a Olivii. Krev ve mně začínala vřít, a když jsem se podívala do Patrikovi tváře, tak mi bylo jasné, že na tom není o nic lépe. ,,Co tu chceš?" Zeptal se Patrik. Ale jeho slova vyjadřovala jeho ohromný hněv. ,,Přišel jsem pomstít svého bratra." Byl tak klidný. ,,Tak to jsi můžeš nechat zajít chuť." Vykřikla jsem teď já a podívala jsem se na Patrika a Monču. Začala jsem vysílat svou moc mezi ně. Patrik i Monča to po mě zopakovali a naše moci tak spojili vrcholy trojúhelníku. 

,,Moc hezký." Slyšela jsem hlas Juliuse. Nevěnovala jsem mu však pozornost. Soustředila jsem se jenom na kouzlo. Když se naše moci propojili, tak jsme všichni vyzvedli náš trojúhelník nad hlavy a donutili jsme ho rotovat. A během další vteřiny jsme ho vyslali přímo na Juliuse. Obepnul ho a začal se kolem něj stahovat. ,,Moc hezké kouzlo." Zašeptal Julius a pak vyslal blesk, který naše kouzlo rozdrtil. ,,Sakra." Zaklel Patrik. 

,,Jak to udělal." Křikla naším směrem Monča. ,,To nevím." Odpověděla jsem jí. ,,To už nic jiného neumíte?" Smál se Julius. ,,Vír." Vykřikla jsem směrem k Patrikovi a Monče. Každý jsme se začal točit a vytvořili jsme pod sebou víry. Ty jsme nakonec spojili v jeden ohromný a seskočili jsme zpět na pevnou zem. Juliuse náš útok zřejmě překvapil a vír ho vtáhl dovnitř sebe. ,,Jo." Zaradovala jsem se a i Patrikovi se na tváři objevil spokojený úsměv. Ale nesměli jsme se nechat ukolébat. Boj nebyl ještě zdaleka u konce.