Kdo zemře

134 16 1
                                    

Lenka

Vír si s Juliusem chvíli hrál. Pohazoval ho ze strany na stranu. Ale nakoncec se mu přeci jen povedlo uniknout. Přistál vedle víru na kolenou. Rychle se zvedl a trochu se oprášil. ,,Hezké. Ale teď je řada na mě." Usmál se a kolem mě Patrika a Monči se vytvořil ohromný kruhový mrak. A z něho začala vylétávat blesky. Snažili jsme se uhýbat, ale kruh kolem nás se stále více přibližoval. ,,Musíme z toho ven." Vykřikla jsem. Patrik se dostal až ke mně a společně jsme se dostali k Monče. Rychle jsem nás přenesla ven.

Objevili jsme se vedle toho kouzla co na nás Julius poslal. A hned na to jsme zaslechli sarkastické tleskání. ,,Hezké. Škoda, že ani díky tomu smrti neuniknete." Najednou se Patrik skácel k zemi. ,,Patriku." Vykřikla jsem a sklonila se k němu. Na hrudi měl ohromnou krvavou jizvu. Jako by ho někdo škrábl ohromným drápem. ,,Tak moment. Vždyť to jedno kouzlo se jmenovalo kouřový dráp." Došlo mi a otočila jsem se na Monču. ,,Vytvoř kamennou stěnu." Vykřikla jsem k ní a ona mě hned uposlechla. Pak jsem se sklonila a správným lektvarem jsem namazala ránu.

Rána se začala hojit během několika málo vteřin. ,,Leni." Zasýpal Patrik. ,,Klid, to přejde." Utěšovala jsem ho. Najednou se Monči stěna zřítila. ,,Ale notak." Zasmál se Julius. ,,Snad už ten boj neutneme. Právě jsem se začal bavit." S těmi slovy na mě vyslal podivně černý mrak. Rychle jsem se přenesla za jeho záda a poslala jsem mu ohnivou pěst přímo doprostřed zad. Nestačil uhnout, takže ho pěst zasáhla a on odletěl několik metrů opodál.

,,Ty malá." Vykřikl. Zřejmě ho to naštvalo. Jen jsem se na něj zazubila. Začal na mě vypouštět z prstů malé blesky. Ladně jsem jim uskakovala. Najednou jsem však zaslechla hlas. ,,Leni pozor." Otočila jsem se za hlasem. Byla to Esme. ,,Schovejte se." Vykřikla jsem směrem k nim. Neboť se tam už objevil i Carlisle  a Emmett. Jenže jsem byla tak zabraná tím abych je dostala pryč, že jsem přestala dávat pozor na Juliuse. Jeho blesk by mě zasáhl, kdyby Monča předemnou nevytvořila štít. ,,Díky." Usmála jsem se na ní. Jenže teď se Julius zaměřil na Cullenovi. Sledovala jsem jeho pohled a jeho prsty zamířili na Esme. Rychle jsem se k nim přenesla a uzavřela je do ohnivé kopule. ,,Co tu sakra děláte?" Vykřikla jsem k nim, zatím co jsem se snažila udržet kopuli pod návalem blesků. ,,Dlouho jste se nevracely tak." Začala Esme, ale v tu chvíli se zvedla ohromná záře a já odletěla několik metrů dál.

Cullenovi a čtvrtý živelKde žijí příběhy. Začni objevovat