Cullenovi a čtvrtý živel

Hloupé vtipy

Monča

Ty dopisy mě nenechávaly vůbec klidnou. A i když se Patrik i Lenka snažili působit co nejvíce klidně, tak jsem věděla, že i oni o nich pořád přemýšlí. A že i je trápí. V osm se za námi přišel podívat David. ,,Ahoj, tak jak se cítíte? Nervozní?" ,,Trochu." Usmála se Lenka. ,,Ty Davide, kde jsi našel ten dopis pro nás?" ,,Měl jsem ho v kanceláři proč?" ,,A máš teď kancelář tam, kde ji mívala Olivie?" ,,Ano, ale proč se ptáš?" Nechápal její otázky a já s Patrikem také ne. ,,Mohla bych se do ní prosím podívat?" ,,Jistě ale." ,,A do knihovny mám také přístup?" ,,Jistě, vždyť si tady hlavní ochránkyně společně s Patrikem a Mončou ale." Zase ho nenechala dopovědět. Vyběhla z pokoje jako namydlená střela. Nám ostatním chvíli trvalo, než jsme zase z toho překvapení ovládli svá těla, ale pak jsme se rozběhli za ní.

Lenka

Celou tu dobu jsem přemýšlela o těch dopisech. Bylo mi divné, že by někdo z našich soupeřů byl tak zlý, že by nás chtěl vyvést z koncentrace. Skoro se všemi jsem už mluvila a nikdo z nich podle mého názoru neměl tolik podlosti v těle, aby tohle dělal. Ale proč bychom jinak dostávaly ty dopisy. Pokud to nebyly výhružky, mohly to být varování? Ale od koho. První dopis přinesl David. Když mi hlavou procházely tyhle myšlenky, tak přišel David. Jako na zavolanou. ,,Ahoj, tak jak se cítíte? Nervozní?" ,,Trochu."Přiznala jsem mu s lehkým úsměvem. ,,Ty Davide, kde jsi našel ten dopis pro nás?" ,,Měl jsem ho v kanceláři proč?" ,,A máš teď kancelář tam, kde ji mívala Olivie?" ,,Ano, ale proč se ptáš?"Nechápal kam tím mířím. Takže ten dopis našel v kanceláři, která kdysi patřila Olivii. A kdo jiný než Olivie by mohla mít přehled o budoucnosti, když je teď mrtvá. Ale jak by mohla napsat dopis? Musela jsem to zjistit, ale k tomu budu potřebovat mnoho učených knih. ,,Mohla bych se do ní prosím podívat?" ,,Jistě ale." ,,A do knihovny mám také přístup?" ,,Jistě, vždyť si tady hlavní ochránkyně společně s Patrikem a Mončou ale." Nenechala jsem ho domluvit. Podle dopisů mi nezbývalo moc času a musela jsem tomu všemu přijít na kloub. Rychlostí blesku jsem vyběhla z pokoje. Proběhla jsem palácem a zavřela jsem se v Oliviině kanceláři. Procházela jsem si všechny tituly knih a snažila jsem se najít nějaký titul, který by měl něco společného s duchy. V kanceláři jsem takových knih našla šest. Stejným způsobem jsem prohledala i knihovnu. Tam jich bylo podstatně více. Přesněji čtyřicet. ,,Tohle bude dlouhá noc." Pomyslela jsem si.