Dirty proposal [SebaCiel; CZ]

Poblázněni touhou

Sebastian vylezl z vany, v rychlosti se osušil a omotal si ručník okolo pasu. Já se mezitím nějak postavil na nohy a následoval ho z vlažné vody ven.

„Ještě nám tu zmrzneš," zkonstatoval tiše, zabalil mě do velké huňaté osušky bleděmodré barvy a přitáhl si mě do objetí. Sklonil se ke mně pro polibek a mnou projel další vzrušivý záchvěv. Jeho rty na ty mé zpočátku tlačily pouze jemně, ale nakonec přidávaly na intenzitě a kopírovaly mé pohyby. „Kývni na to," zašeptal, jeho hlas zněl naléhavě, skoro až zoufale.

„Na co?" nechápal jsem. Toužil jsem se ho také dotknout, jenže mě věznil v náručí příliš pevně.

„Na tu smlouvu. Na to, abys byl jenom můj. Prosím, Cieli," opřel si čelo o to moje a znovu mě políbil. Tentokrát něžně a procítěně, což byla po té divokosti příjemná změna. Uvolnil sevření svých paží kolem mě a vzápětí se odtáhl úplně. Pověsil jsem osušku na háček a navlékl si zpátky košili. „Pojď." Chytil mě za ruku a já ho poslušně následoval k němu do ložnice. Zabouchl za námi dveře a dlaněmi mi sklouzl z pasu až na boky. „Věříš mi?" optal se po chvíli, hledíc mi do očí. Připadal jsem si tím pohledem jako zhypnotizovaný.

„Věřím ti," hlesl jsem. Ano, skutečně jsem mu věřil. Tento muž mi včera ukázal jakousi viktoriánskou mučírnu, jeho záliba bylo svazování lidí a já ani nevěděl, co se mu honí hlavou. A přesto... něco mi říkalo, že mu mohu věřit. Byl to tak zřetelný výkřik pocházející z mého nitra, že jsem musel horlivě přikývnout, abych ho ve svých slovech utvrdil.

„Hodný kluk," šeptl, otřel se rty o ty mé a vydal se z místnosti pryč do šatny. Vrátil se s černou kravatou a došel až ke mně. „Natáhni před sebe spojené ruce," přikázal mi, a jakmile jsem tak učinil, obtočil kolem nich kravatu a pevně ji utáhl. Schválně jsem se pokusil zacukat zápěstím. Drželo to hodně pevně.

„Jaký to má účel?" zeptal jsem se. Nevinnost v mých očích ho očividně pobavila, neboť se na mě usmál.

„Vše se dozvíš," zapředl a začal se ke mně přibližovat. Instinktivně jsem dělal kroky dozadu, tedy dokud jsem lýtky nenarazil do kraje postele. Povalil mě na ni a zapřel se rukama vedle mé hlavy. Něco mi říkalo, že tentokrát tak jemný nebude, ale kupodivu mě ta představa vzrušovala. „Ruce necháš nahoře a ani s nimi nepohneš, je ti to jasné?" Zvedl mi je za hlavu k čelu postele a chvíli je tam přidržoval. Jeho pohled mi naznačil, že není dobrý nápad ho neuposlechnout, proto jsem pouze přikývnul. „Odpověz celou větou," rozkázal zastřeným hlasem a mně přeběhl mráz po zádech. Srdce jsem měl opět až v krku a tikalo snad ještě zřetelněji než hodiny na Londýnské věži.

„Nebudu hýbat s rukama," dostal jsem ze sebe téměř bez dechu.

„Šikula," pochválil mě a olízl si spodní ret. Políbil mě do koutku úst a sunul rty po mé čelisti a krku až ke klíční kosti. Pak mi vykasal košili co nejvýš, takže mi tím zakrýval oči, a motýlími polibky si razil cestu k mé hrudi.

Vůbec nic jsem neviděl, měl jsem před očima černo a nemohl jsem ani hýbat rukama. Normálně by člověk nejspíš chtěl vzít nohy na ramena a utíkat (což by stejně nešlo, ha), jenže ve mně se všechno probouzelo. Zčista jasna jsem všechno vnímal mnohem jasněji a po té horké koupeli jsem byl navíc extrémně senzitivní.

Vzal mezi zuby mou bradavku, okusoval ji a sál. Nechával mě svíjet se pod ním jako housenku, zatímco pečoval i o tu druhou. Naneštěstí tam nezůstal příliš dlouho; ruce vklínil mezi mé nohy a začal mě dlaněmi hladit po vnitřních stranách stehen. Automaticky jsem roztáhl nohy hezky od sebe. Toho okamžitě využil, roztáhl je ještě víc, trochu mě nadzvedl v bocích a ústa přemístil právě tam dolů. Jemně, šíleně jemně jimi přejížděl po mém přirození. Bylo to tak zatraceně jemné, až mě to nutilo propínat záda a zoufale tlačit boky do matrace pod sebou.