~Kapitola 11.~

392 13 2
                                    

S posledními zbytky sil jsem se odšourala do koupelny, kde jsem se vysprchovala, odlíčila a vyčistila zuby. U toaletního stolku jsem si pak rozčesala vlasy a následně skočila do postele. Zavrtala jsem se hluboko do peřin a během pár vteřin upadla do tvrdého bezesného spánku..

Ráno mě probudilo sluníčko dopadající na můj obličej. Zkřivila jsem tvář do znechucené grimasy a přetáhla si přes hlavu peřinu. Dneska ne, prosím..

"Vicky, vstávej!"

Argh, tak prý ne..

"Již kvačím!" zívla jsem a protáhla se.

Neděle. Jaký to krásný a přitom tak hnusný den.

"Pospěš si, máš tu jídlo!"

"Vždyť už jdu!" protočila jsem očima.

Vyhrabala jsem se ze svého úkrytu a zamžourala do ostrého světla. Kterej krypl si nezatahuje žaluzie? Victoria, samozřejmě.

Zvedla jsem se a prohrábla si vlasy. Gumičkou jsem je opět spletla do něčeho, co se vzdáleně podobalo drdolu. Se svým "účesem" jsem vyrazila ke schodům a seběhla dolů.
U stolu seděl otec s nejnovějším výtiskem novin.

"Bré ráno." kývla jsem a zasedla ke stolu naproti otce.

"Dobré." odpověděl otec, aniž by mi věnoval pohled.

Mé oči se rozšířily, když přede mě dopadl talířek s waflemi.

"Díky, mami." uculila jsem se a pustila se do snídaně.

Už jsem vám říkala, že je máma skvělá kuchařka?

Otec mě úspěšně ignoroval a já si pochutnávala na waflích.

"Jdu do práce." oznámil otec, přičemž dopil kávu a odložil noviny.

"Měj se." odpověděla máma aniž by se otočila.

"Čau." šeptla jsem a potom už jsem slyšela jen bouchnout dveře.

"No, konečně." vydechla mamka a s úsměvem se na mě otočila.

"V kolik vyrážíš?" zeptala se.

"Mami, jsi strašně hrr!" zasmála jsem se.

"Jen se najím a zkulturním, dej mi tak půl hodiny." zamumlala jsem s plnou pusou a cpala do sebe další a další wafle.

Když jsem dojedla, nechala jsem talířek ležet na stole a vyběhla schody nahoru do pokoje.

"Victorio, kolikrát jsem ti to už říkala, neběhej po těch schodech!" ozval se za mými zády mámin hlas podbarvený smíchem.

"Jasně, mami." zasmála jsem se a zavřela se v pokoji.

Jako první padl můj zrak na šatník. Skvělý, absolutně nemám páru, co na sebe.. Prohrabovala jsem se svým oblečením dobrých pět minut, než jsem našla něco, co se mi líbilo.

BAD GIRL [CZ]Kde žijí příběhy. Začni objevovat