BAD GIRL [CZ]

~Kapitola 12.~

Vyšla jsem z pokoje a známou chodbou pokračovala k výtahu, který mě sveze nazpět do přízemí. Dneska toho bylo hodně..

V přízemí jsem vystoupila z výtahu a kývla na paní na recepci. Myslím, že mě poznala, protože se tak zvláštně usmála.

Vyšla jsem před nemocnici a stopla si taxík. Byla jsem líná chodit pěšky, nu.

Po příjezdu k vilce jsem mu dala požadovanou cenu, která byla mimochodem opravdu přehnaná, a vystoupila. Odemkla jsem dveře a vešla dovnitř. Po tom, co jsem si vyzula boty, jsem poodešla do kuchyně, odkud jsem něco slyšela. Hrálo tu rádio a mamka tančila u plotny.

"Jé, Vicky! Ty už jsi zpátky?" přivítala mě zvesela.

"Ano, říkala jsem si, že bych ti tu mohla pomoct." usmála jsem se.

"Tak pojď nakrájet maso. Budeme mít těstovinový salát s kuřecím masem."

"Jupí!" zavýskla jsem a dala se do krájení.

***

"To se nám povedlo, mami." pochvalovala jsem si, když jsme společně s mámou obědvaly.

"To teda." uznala máma.

"Stephanie ses zalíbila, mami." oznámila jsem jí.

"Vážně?" zeptala se překvapeně.

"Je to tak." uculila jsem se.

Měla jsem z toho radost.

"Upřímně, i já jsem si ji oblíbila. Pořád nemůžu uvěřit tomu, že právě Stephanie je moje ztracená dcerka.." řekla máma a div se nerozbrečela.

"Je to ona, mami." řekla jsem s úsměvem.

Řekla bych i něco víc, ale rozezněl se mi v kapse telefon. Omluvně jsem se podívala na mamku a zvedla ho.

"Prodejna vzducholodí, přejete si?"

"Nazdár, Victorio!"

"Neříkej mi tak, Harolde."

"Zase ten Harold! Už mě s tím sereš, Victorio!"

"Nejanči, praskne ti cévka. Co potřebuješ?"

"Jdeš ven? Beru Percyho na procházku a nechce se mi jít samotnýmu."

"Jasně, pěkná výmluva. Zase mě chceš vytáhnout ven a dělat hovadiny až do večera."

"Ticho, to nemusí nikdo vědět. Tak jdeš?"

"Za čtvrt hodiny před mým barákem?"

"Budu tam."

"Tak čus, Harolde."

"No počkej, tě zlechtám hned, co tě uvidím."

"Moc si nevěř, uteču ti."

"Na to bych nesázel. Mám psa."