Královnina dcera (Once upon a time)- DOKONČENO

Temná Vize

-Allison-

Po návratu z naší tajné cesty do země Oz jsem si připadala o něco silnější, ale zároveň i zmatenější.
Umím něco, co jen tak někdo nedokáže. Umím si "přečíst" jaký člověk doopravdy je. Naší misi jsme s Henrym pojmenovali operace Skarabeus. Sice to nemělo s Egyptem vůbec nic společného, ale líbilo se to. Čas běžel a já jsem sem zapadala čím dál více. Už byla půlka podzimu pryč a řádně se tu ochladilo. Ale pořád jsem pilně trénovala. Zvládala jsem toho dost, ale už jsem začala být unavená a docházeli mi síly i nervy.

To bylo pořád Alli soustřeď se, Alli neflákej se, Alli ještě jednou.
Ano jsem jim za to všechno opravdu vděčná, díky nim jsem a chci být lepší, ale ocenila bych občas nějaké volno. Řekla bych už i volno s rodinou protože za ty dva měsíce se pro mě takovou rodinou stali. A Storybrooke se postupně stával mým domovem. Byl to pro mě nový pocit, takže jsem se v tom ještě moc nevyznala. Ale učím se. Učím se rychle. Ale jsem i taková, že toho hodně vzdám. Jsem prostě taková. Občas se mi vyplatilo před problémy utéct.

-----------

,,Alli je ti něco?" Zeptala se mě Sněhurka opatrně.

,,Ne, mělo by?" Odpověděla jsem jí lživou otázkou a hned jsem toho litovala. Lhát Sněhurce, bylo jako zabít malého motýlka. Bylo to ubohé a bylo mi z toho vždycky zle.
,,Že už ses ani na podesáté netrefila do terče."
Sklopila jsem pohled, sedla jsem si na nějaký kus dřeva a zírala jinam. Sněhurka si dřepla přede mě a vzala mě za ruce v rukavicích.

,,Jsem jen unavená. Potřebovala bych si dát pauzu. Trénuju několikrát denně a i když na mě nikdo nedohlíží. Ráda tvrdě dřu, ale opravdu bych si potřebovala odpočinout od fyzické dřiny a víc se zaměřit na to, jak zachránit svou říši."

,,To chápu, zasloužíš si pauzu," usmála se na mě Sněhurka a pokračovala, ,,takže od teď máš volno. Docela mi v tomhle připomínáš Emmu. Taky bude dřít do roztrhání. Ale teď si pojď odpočinout."
Vyhoupla se na nohy a společně jsme se vydaly ven z lesa. Cestou jsme potkali Ruby.
,,Ahoj Ruby," přivítaly jsme se a Sněhurka ji objala.

,,Ahoj dámy, co vy tu děláte?" Její zelené oči plály zvědavostí.

,,Jdeme zpátky do města. Trénovaly jsme tu. Co ty tady?"

,,Dneska je úplněk, čas vlka. Tak se jdu jen v klidu projít do lesa, než po něm budu lítat jak mešuge."

Tomu jsem se musela pousmát. Ruby byla zvláštní, teda aspoň pro mě. Ne že bychom si nerozuměly, ale je na mě dost energická. Sněhurka si s Ruby ještě chvilku povídaly a tak jsem šla napřed. Cestou jsem se nějak zamyslela nedávala pozor, kudy jdu. Po chvíli chození mi to začalo být divné. Měla bych už přeci být venku. Přece se neztratím v lese. Ale asi se tak stalo.
Nebylo to vůbec příjemné. Neslyšela jsem nic jiného, než svůj dech. Začalo mi být divně. Únava si na mně vybrala svou daň. Začala se mi točit hlava a podlamovala se mi kolena. Musela jsem se opřít o nejbližší strom.

Rozhodla jsem se použít kouzlo, ale ruce se mi třásly a nedokázala jsem se soustředit. No jistě, zrovna teď selžou moje schopnosti, do háje. Zkusila jsem to znovu, ale už jsem skoro neviděla. Začala jsem v kapse lovit telefon, abych někomu zavolala. Chtěla jsem se posadit, ale upustila jsem mobil. Při snaze ho chytit jsem ztratila rovnováhu a upadla na zem. Omdlela jsem.

-------
-Sněhurka-

S Ruby jsme se tak zapovídaly, že mi nakonec navrhla, že mě z lesa vyprovodí a pak se vrátí. Nebyla jsem proti. Věděla jsem, že je tu Ruby jen krátce a za nějakou dobu se vrátí zpět za Dorotkou do Oz. Byla jsem za ni ráda. Už jsme byly z lesa venku. Začala jsem se rozhlížet po Allison. Slíbila mi, že tu počká.