Královnina dcera (Once upon a time)- DOKONČENO

Sen

-Allison-
S trhnutím jsem se posadila v posteli. V ústech mi úplně vyschlo a tváře jsem měla mokré od slz. Bolelo mě celé tělo. Někdo zaklepal a dovnitř nakoukla Emmina blonďatá hlava.

,,Děje se něco?" Vypadala vylekaně. ,,Křičela si ze spaní," objasnila mi.
Řekla jsem Emmě všechno do posledního detailu. Pozorně poslouchala. Její výraz byl naprosto nečitelný. Mezitím co jsem jí to vyprávěla, jsem se uklidnila.

,,To bude dobré, už je to pryč. Jen se ti to zdálo. Možná bych ti mohla pomoct." Pozvedla jsem obočí a bedlivě ji sledovala. Dala ruce mírně od sebe a zavřela oči. Nic se nedělo, ale přitom jsem moc dobře věděla co dělá. Přivolávala k sobě nějaký předmět. A vtom.... PUF... a na mojí posteli ležel lapač snů. Krásný lapač snů. Emma ho pozvedla a podívala se na něj. Pak začala kouzlit. Cítila jsem její magii, jak mě naplňovala dobrou energií. Bílé světlo, vycházející z jejích dlaní nádherně zářilo a obklopovalo lapač. Najednou vše utichlo.

,,Na, ochrání tě před zlými sny." Jen jsem kývla a pověsila si ho na poličku nad postelí.
Když Emma odešla, vydala jsem se na cestu ke skříni. Sáhla jsem po své oblíbené bílé mikině a šedých kalhotech. Vlasy jsem si stáhla do volného drdolu a sešla dolů do kuchyně.

,,Dobré ráno," pozdravila jsem všechny v místnosti a usedla ke stolu.
,,Alli zítra pokračuje operace Škorpion." Henry si ke mně nadšeně přisedl a nalil nám oběma čaj.

,,Já vím," řekla jsem a usmála se.
,,O čem si to tam šeptáte?" zeptala se Emma a sedla si k nám ke stolu. ,,Jaká operace Škorpion?" S Henrym jsme se na sebe podívali a nastalo divné ticho.
,,Víš mami, já a Allison jsme tak pojmenovali tuto akci, aby jsme vždy věděli o čem mluvíme." Zase to ticho. Emma chvíli přemýšlela.
,,A jakto, že Škorpion už pokračuje?" Položila další otázku. ,,Vždyť s tím přece začínáme."
,,No to ani ne mami. Začalo to tím, že si Alli přiznala kdo je a co je jejím úkolem." Henry mluvil tak sebejistě, jakoby se nic nestalo. Ale ve své podstatě mluvil pravdu, takže Emma nemohla rozpoznat pravdu od lži. Sice ještě chvíli nás oba sjížděla pohledem, ale pak se usmála a odešla.
,,Jo a zítra brzo ráno vyrážíme, takže budete brzo vstávat. To znamená jít brzo spát." vykoukla na nás ze dveří a pak odešla nahoru. Viděla jsem, jak si Henry oddechl. Pobaveně jsem se ušklíbla a když si toho Henry všiml, vyplázl na mě jazyk.

,,Co se jet projet?" Navrhla jsem a udělala psí očka. ,,Jo proč ne, stejně se potřebují vyběhat."

***
,,Bylo to senzační, jezdíš skvěle." Chválila jsem Henryho schopnosti.
,,Zas tak dobře nejezdím. A ano kromě těch tvých pádů to bylo v pohodě." Dobíral si mě.
,,Hele, jezdím teprve pár týdnů, takže mě neprovokuj" ohradila jsem se naoko naštvaně.
Henry se zasmál, ale nechal to být. U oběda bylo relativně ticho, jen Hook párkrát pronesl, že čínské nudle zkrátka nejsou normálně poživatelné jídlo. Poděkovala jsem za oběd a odešla k sobě do pokoje. V pokoji jsem si prohlížela fotky, které jsou pořízené od mého příchodu do Storybrooke. Na jedné jsem vyfocená, jak pracuju u Babičky. Na další jsem vyfocená s Henryho koněm Thunderem nebo s dalšími koňmi. Na dalších asi čtyřech jsem s Emmou, Hookem, Mary Margaret, Davidem, Ruby, Belle a Ashely s Alexandrou (Popelkou a její dcerou).
Usmála jsem se. Jsou to už skoro čtyři měsíce, co jsem přišla do Storybrooke a ohromně mi to tu přirostlo k srdci. Všichni se ke mě chovali hezky a já se poprvé za život cítila jako doma. Nechala jsem fotky fotkami a šla si číst. Miluju knihy. Čtení o starodávných magiích mě velmi baví. Díky bohu, že tu má Belle knihovnu.

Když jsem toho dost přečetla, šla jsem se vysprchovat. Vešla jsem do koupelny a vklouzla jsem za rozmlžené skleněné dveře. Po chvíli bouchly dveře a prkýnko od záchodu.

,,Promiň Killiane, ale dole je máma," křikl Henry, aby přehlušil proud vody. Zaraženě jsem zírala na dlaždičky před sebou a pak mi došlo, co tu Henry dělá. Dala jsem si ruku na pusu, abych nevyprskla smíchy.

,,V pohodě Henry, Killian je v garáži," snažila jsem se napodobit Hookův hlas.

,,Ježiši Kriste, omlouvám se!" Vyhrkl Henry. Ozvalo se spláchnutí a potom rána. Henry nejspíš narazil do koše na prádlo. Potom bouchly dveře.
Úplně jsem teď věděla, že je rudý až za ušima. Slzy smíchu se mísily s kapkami vody.
Po chvíli jsem vylezla z koupelny a v županu a ručníkem na mokrých vlasech jsem sešla do obýváku. Henry seděl na pohovce vedle Hooka a dělal jakoby nic. Bez emocí jsem kolem něho prošla a natočila si skleničku vody.
Když jsem procházela zpátky, u schodů jsem se zastavila a otočila se na něho.

,,Neboj Henry, otočila jsem se, abych neviděla něco, co bych neměla." V hlase mi zněl pobavený tón. Henry se zašklebil a hodil po mě polštářek, který ještě před vteřinou ležel na gauči. Začala jsem se nekontrolovatelně smát. Vyběhla jsem  schody nahoru. Zezdola jsem zaslechla Hookovu otázku na způsob- ona tě viděla nahýho jo?
To přivolalo druhou vlnu smíchu.
Zavřela jsem dveře od pokoje a padla
jsem na postel. V posteli jsem ještě chvíli koukala do zdi a prsty kouzlila malé hvězdičky. Pochvíli mě ale únava přemohl a já se ponořila do říše snů.

-Emma-
Když jsem se byla podívat na Henryho, ještě si četl a tak jsem ho poslala spát. Pak jsem se šla podívat ještě na Allison. Otevřela jsem dveře a naskytl se mi pohled na ni, v klidu oddechující. Doufám jen, že je dost silná, aby to všechno zvládla. Přišla jsem k ní a líbla ji na čelo. Brala jsem ji jako vlastní, i když jsem věděla, že o ní zase brzy přijdu. Pohladila jsem ji po vlasech a odcházela jsem z pokoje. Ještě jsem se ale opřela o futra a podívala se na ni. ,,Doufám, že jsme ji dobře připravili," pronesl potichu Hook, který se objevil ve dveřích. Objal mě zezadu kolem ramen. Usmála jsem se a opřela si o něj hlavu.

,,Je to bojovnice. Určitě to zvládne. Není nic silnějšího než touha dítěte poznat pravdu o sobě a své rodině, to mi věř.

Ahoj všichni
Mám pro vás další díl. Určitě budu ráda za každé přečtení nebo jakékoliv vyjádření na tento příběh. Snad se díl líbí. Příště už by to mohlo být zajímavější.
**Teri**