Poberti v Bradavicích aneb Nechte toho, vy paka!

24. Hry

,,Vy dva jste pěkní záškodníci," poznamenal Remus, když si sedal spolu s ostatními za Astru.
,,Vy nebudete hrát?" divila se Astra. Tara s Lily zakroutily hlavami.
,,Neboj, Astřinko, budeme se dívat," mrkl na ni James.
Astra se s úsměvem otočila zpět do kruhu. V břiše jí nervózně pulzovalo a ona se netečně zavrtěla.
Do kruhu se postupně přisedávalo čím dál tím víc lidí, což Astru těšilo. Znamenalo to menší pravděpodobnost, že hrdlo padne na ni. Astřin zrak padl na Lindseyinu tlupu, která se nebezpečně přibližovala.
,,Budeme hrát také," uvědomily ostatní a posedaly si do kruhu. Lindsey si sedla po Siriusově pravé ruce a Tamara po levé.
Vrána k vráně sedá...
Astra protočila očima.
Sirius, který nikdy neopovrhoval nějakou dívkou, se teď nervózně zavrtěl.
Astra se zasmála. Cynicky. Tvrdě.
,,Tak jo. Budeme hrát," prohlásil blonďák, který Astře vždy podával pití.
Flaška se roztočila a hrdlo padlo na Wendy, dívku se kterou Astra seděla na hodinách Lektvarů. Na druhé straně flašky byla Lindsayina kamarádka. Astra se na ní varovně podívala, ale dívka jejích tichých varování nedbala.
,,Wendy. Pravda nebo úkol?" zavrčela ta dívka a její tón byl podobný chřestýši.
,,Pravda," pípla Wendy.
Dívka zamyšleně pozorovala Wendyiny rovné hnědé vlasy a potom se zlomyslně usmála. ,,Už jsi někoho políbila?"
No, mohlo to být horší.
Tohle je ještě v pořádku.
Astra věděla, že je tahle hra jako balancování nad propastí.
Wendy tiše přikývla a začervenala se. Tamara pohrdavě zafrkala.
,,Tohle nic není. Mám lepší hru."
,,Ještě to ani nezačalo," podotkla Astra.
,,Jmenuje se Svlékání z kůže," ignorovala Astřinu poznámku, ale potom se na ní otočila a usmála.
Astra se musela přemáhat, aby nevyprázdnila obsah svého žaludku.
,,Můžeme začít s tebou."
,,To abych nejdříve musela vědět, jak se tak pitomá hra hraje," zamumlala Astra.
,,Nebuď nedočkavá. Hraje se to do té doby, dokud se tázaný nezačne vzpouzet odpovědím nebo činům. Když už nebude chtít hrát musí neprodleně splnit úkol, který dostane," vysvětlila s chytrým výrazem.
Astru svrběla ruka. ,, Není to trochu šikana? A od koho mám ty zatracený otázky dostat?"
,,Můžeš si vybrat - buď všechny holky v kruhu anebo všichni kluci."
Tamara vypadala jako psychopat, když se tak jedovatě zasmála.
,,Ale ty přece žádné hry nehraješ, ne? Neslibovala jsi to Simonovi, po tom fiasku v Krásnohůlkách?"
Tamara si hrála s ohněm.
Doslova.
Tara položila své sestře ruku na rameno a snažila se jí odtáhnout. Astra její ruky nedbala.
,,Všechny holky, ať se pobavíme, Tamaro. A netahej do toho Simona, jasné?" vyprskla výhružně. Její hlas byl tichý a rezonoval jí v hrdle.
Tamara se znovu zasmála a Astře se zhoupl žaludek.
,,Dobrá. Máme tady celkem deset dívek, které hrají."
Skvělé. Už si to i spočítala. Osm z nich je Tamařina tlupa. Vážně skvělé.
,,Tak začneme, chci se ještě vyspat," pobídla je Astra.
První dívka byla naprosto nevinná a velice krásná.
Její blonďaté vlasy a černé oči spolu živě kontrastovaly a vlídnost z její tváře se dala skoro polykat.
,,Na kom ti nejvíce záleží - a neříkej, že na sobě.l," položila otázku přímě. Astra se na ní vlídně usmála a zahleděla se jí do očí.
,,Na mé sestře a přátelích."
Viděla Tamařin pohrdavý úšklebek a radši ho s úsměvem přešla.
Dívka přikývla a podívala se na další v kruhu. Ta už byla z Tamařiny tlupy.
,,Kdo byl Simon?" jedovatě zamrkala a Astra musela vynaložit veškeré sebeovládání, aby tu pitomou blondýnu neuškrtila.
,,Jeden kluk z Ilvermony."
Nevšímala si dívčiny rekce a přesunula pozornost na další dívku. Všech ostatních v místnosti si nevšímala.
Další dívka byl černovláska s modrýma očima a žalostně uvědomělým výrazem.
,,Spala jsi s ním?" Astra zatnula prsty na nohou.
Co si to ta husa...
,,Možná," zasyčela ostražitě.
Tohle nerozebírala ani s Tarou a to je sakra co říct, takže si o tom nebude s nějakou tupou slepicí.
,,To není odpověď."
Astra se na Tamaru vražedně podívala.
,,Řeklo se, že mám odpovědět ne jak, ale odpovědět. A to jsem udělala." Tamara si jí pozorně prohlédla a potom pokrčila rameny.
Další dívka byla otravná bruneta s obyčejnýma hnědýma očima.
Astru tahle hra přestávala bavit.
A to byl teprve začátek.
,,Polib někoho z Kruvalských."
Její úsměv byl úplně stejný jako ty předchozí. Nenávistný a hloupý.
Astra se natáhla po prvním klukovi a vlepila mu pusu na tvář.
Dotyčný pohnul hlavou, takže se Astřiny rty nalepily na ty jeho a on začal překvapivě vroucně opětovat polibek, který měl být pouze letmý. Vzal ji kolem krku přitáhl si ji k sobě. Astra se nemotorně převalila a spěšně se odtáhla.
V břiše se jí převaloval alkohol, který do sebe předtím lila a naštvaně se na onoho kluka podívala.
,,Políbit ne spolknout," zavrčela.
Ani se neodvažovala pohlédnout někomu z Pobertů do očí - obzvláště ne Siriusovi. Lilyiny a Tařiny pohledy cítila do morku kostí.
Obrátila svůj pohled na Tamaru. Pozvedla obočí a čekala na další zadání.
,,Ukaž mi něco, o čem nikdo neví. Ani Tara. A nelži," pohrozila hůlkou.
,,A co když zalžu?"
Pohrdavě jí vmetla do tváře.
,,Tak na sebe vyzradíš veliké tajemství. Máme tu Veritasérum, že?" zazpívala jedovatě.
Astra se kolem sebe rozhlédla.
Viděla tváře lidí, které neznala, ale potom tu také byli lidé, které milovala. Vroucně a zapáleně.
Když dá lidem vážné důvody ji respektovat, budou ji potom vážně respektovat.
Popondala si svetr a odhodila copan. Chvíli si pohrávala s uvolněným provazcem vlny ze svetru, stejně jako si pohrávala  myšlenkou, že by poště vyběhla nahoru do ložnice.
Ne.
Takovou radost jí neudělá.
Lehce stáhla vlnu z pravého ramene. Na její hladké kůži se objevila jizva. S bližším zkoumáním ostatní zjistili, že je to cejch.
Cejch.
Vypálený do její kůže.
Astra.
Siriusem zacloumala vlna nevědomé jo vzteku. Udržel se, nechtěl to dělat horší než to je.
Astra se přerývavě nadechla a znovu se zahalila do teplé vlny rudého úpletu. Do obličeje se jí pomalu vracela barva a znovu nasadila chladný výraz.
,,Spokojená?" Její tón byl stejně příjemný jako polibek od mozkomora.
Tamara pohrdavě přikývla.
Astra přesunula svůj ledový pohled na Lindsay, ale musela uhnout tomu Siriusovu.
Ještě pět...
,,Kdo ti to udělal?" Přímá - alespoň něco.
,,Člověk."
Když viděla Lindsayin výraz musela se v duchu zasmát. Odpověděla a to je hlavní.
Čtyři...
,,Kdo přesně?" zanotovala další blondýnka.
Co mají s tím zpěvem, sakra?
,,Jedna žena."
Která ho ovládala, když tu rozžhavenou věc přitiskl ke kůži.
,,Jméno!" vřískla po ní další blondýnka.
(Přemýšlela nad tím, jestli si ty vlasy nebarví spolu.)
Astra se jí zahleděla do očí a ona se nervózně ošila.
Splnilo to kýžený efekt.
,,Jmenuje se Sibyl."
Tohle nebylo příjemné, vůbec.
Dvě..
Tentokrát byla na řadě holka, která nebyla z vražedné skupinky a s obavami jí sjela pohledem na pravé rameno.
,,Bolelo to?" špitla.
Astra jí donutila dívat se jí do očí, když váhavě přikyvovala.
Dívka se otřásla a Astra jí radši dál netrápila. Chápala, že se tohle neděje ve všech rodinách.
Poslední dívka - Merline, díky - si Astru dlouze přeměřovala.
,,Polibek někoho, kdo je... Nejhezčí." Střízlivý úsměv jí zachránil od toho, aby ji Astra jednu nevrazila. Ohlédla se za sebe a přemýšlela.
,,Ať to je někdo, kdo hraje, jasný?" zavrněla na ní.
Astra se otočila do kroužku a pozorně si všechny prohlédla.
Zastavila svůj pohled na Siriusovi. Jeho černé vlasy, bouřkové oči, vytahané triko...
Zavrtěla hlavou, aby odehnala tu myšlenku přitisknou své rty na jeho.
Lákavou myšlenku.
Do háje.
Znovu se podívala na dívku, která jí ten úkol zadala a která se teď vítězoslavně pošklebovala, měla chuť jí říct, co všechno má na srdci.
Astra zvedla svou ruku a prohlédla si ji, jakoby ji viděla poprvé.
Potom ji zvedla a vtiskla lehký polibek na klouby.
Všichni se smáli, když ruku odtahovala.
Všichni až na Tamaru.

,,Dobrou noc. A neponocujte." zavolala za zírajícími kouzelníky, když odcházela spát.