Zajatkyně Mafie - H.S. *fanfikce

Mnoho bolesti

"Nesnáším když něco nemůžu udělat. Když si teď nemůžu nijak pomoct. Z toho šoku ani nevím, kam mi tu věc dali, kdybych měla více energie a zapamatovala si to, věděla bych, co dělat. Je to moje vina že jsem tak blbá a zapomněla jsem to. Za všechno si můžu sama"

"Obviňovat sama sebe je snadné co? Jenže co takhle obvinit Harryho ?"

Přede mnou stal ten chlap co mi to udělal.

"Proč jako? Taky můžu obvinit tebe ty zmrde!"

"Jen si to přiznej. Kdyby tě Styles nevzal k sobě, nevzal bych tě k sobě já. Nedal bych ti čip, aby ti ubližoval. Proč ti ten čip ubližuje, když řekneš jeho jméno? Co když si mě Harry najal abych ti ho dal, třeba chce aby ses sama zabila a aby tě měl z krku.Proč myslíš že tě našel někdo jiný? Vždyť Harryho mafie je rozsáhlá po celém státě a on nebyl schopný tě najít? Nemyslíš, že je to hloupost. A že zavolal jeho, ne moc dobrého kamaráda, aby tě našel? Třeba čekal že tě Luke zabije a bude mít klid. Nebo že si tě nechá" smál se mi do obličeje.

"Mafie nikdy nemá slitování. Tak proč by měl slitování s tebou? Nejsi jeho rodina, jsi jen další přítěž"

"Tak si už přiznej že tě u sebe nechce. Přiznej si že za všechno může Styles. Kvůli němu umřela i Rose, kvůli němu umřela Jessica, kvůli němu je Zayn mafián, kvůli němu ti zemřeli rodiče. Kvůli němu zemřeš i ty!"

.....

"Ne!" cukla jsem s sebou až jsem spadla na zem.

"Byl to jen sen"dýchala jsem tak rychle jako kdybych uběhla maraton. Vlasy jsem si prohrábla dozadu a postavila se na nohy. Podívala jsem se na telefon a zjistila, že jsem spala asi 11 hodin. Konečně se cítím odpočatě a v klidu. Mám trochu hlad, tak jsem se sebrala a odešla na chodbu směrem ke schodům.

Asi na druhém schodě jsem se zastavila.

"Najdeme je. Tohle posrali, mojí sestře nikdo nebude ubližovat!" Zaynuv hlas se ozýval po místnostech až ke mně.

"Daleko se nedostali. Jeremi je sleduje, až si bude jistý, že se někde na delší dobu zastaví tak je dovezou sem. Benjeminovi jsme volali přijede do dvou dnů"

"HARRY nechci aby byla jako mi. Chci aby žila zase svůj život, ale teď jakmile jí někdo uvidí na ulici, tak jí buď zabije nebo unese" zkroutila jsem se v křečích a bolestech.

"Musíme jí naučit více se bránit. Benji ji naučí lépe se bránit v boji z blízka"

"HARRY ! Prý se jim napojili na vysílačky. Vypadá to že jedou k nějakým bunkrům"

"HARRY! Volal Mik ohledně těch nových zbraní" bože ať přestanu nebo to už neunesu. Bolest se zdvojnásobuje.

"Co říkal?"

"Cituji :" Řekni STYLESOVI že zbraně budou za hodinu v skladu číslo 152. Jsou tam všechny"

"Aaarrr" moje tělo už to nesneslo a ani moje nohy. Padala jsem ze schodů jako pytel brambor.

"Doprdele! " tlumené hlasy se hýbaly kolem mě.

"Isabeellll!" asi bude lepší zase spát. Ne to nemůžu. Ale můžeš. Jak já nesnáším moje podvědomí. Vždycky má pravdu.

...........................

"Konečně jsi vzhůru. Jen lež" divila jsem se, že tady u mě byl zrovna Harry.

"Bolí mě hlava" zavrtěla jsem se a dotkla se vzadu mojí hlavy.

"Ošklivě ses při pádu praštila do hlavy" sedne si ke mně na postel.