Zajatkyně Mafie - H.S. *fanfikce

Smrt?

Další dva měsíce bez něj. Cítím se špatně, za to co se děje a nemůžu to nijak ovlivnit. Den ode dne je moje mysl více proti mně. Nemůžu už rozumě myslet bez toho, abych nemyslela zase na to, co se děje asi v Londýně.

Teď zrovna si volám se Zaynem. Vím že mi teď lže tím jak říká, že je všechno v pořádku, že je Harry v klidu a podobně. Už jen tím, že v pozadí šlo slyšet jak tam Harry po všech křičí, že jsou to neschopné hovada, co si ani vlastní prdel utřít neumí bez jeho pomoci.

"Zayne dost! Končíme, s Jess jedeme zpět. Řekni Harrymu že přijedeme. Už tady na prdeli sedět nebudeme. Čau" ukončila jsem hovor a spolu s Jess, co seděla vedle mě a poslouchala každé slovo jsme odešly si sbalit věci. Po chvíli jsem měla všechno sbalené a byla jsem připravená a čekala u auta co nám kluci dali. Bylo to stříbrné BMW. Do jeho kufru jsem dala i zavazadlo Jess a mohly jsme jet směrem na letiště. Musely jsme to vzít obklikou kvůli uzavření silnice.

"Zavolej Lukovi, že jedeme zpátky do Anglie" dál jsem sledovala vozovku a periferně viděla Jess, jak vytahuje telefon a vytáčí jeho číslo.

Cesta byla docela strmá tak jsem na to trošku více šlápla. Když už tam byla menší rovina jen se serpentýnama, pomalu jsem sešlapovala brzdu.

"Bello zpomal" Jess se na mě dívala jako kdybych byla blázen.

"Nejdeto! Něco je s brzdama!" kvůli brzdám jsem si nevšimla, že jsme jeli přímo dolů do srázu k lesům. Než jsem stihla reagovat zavřela jsem oči a křičela při pádu dolů. Potom to byl už jen hrozný tlak a tříštění skla a kovu, co šlo slyšet. Bolest se nedala popsat, tak hrozné to bylo. Než jsem si uvědomovala, že už se z toho asi ani neproberu. Oči byly tak těžké, že jsem jen na poslední chvíli viděla obrys přijíždějících aut. Byli tady až moc rychle, jako kdyby věděli, že tady spadneme.

Oči se mi zavřeli a pomalu jsem upadala do světa tmy. "Rychle jí naložte!"

"Pane a co ta druhá?!"

"Kurva, vemte jí taky. Trošku pozměníme plán. Naložte je a rychle k doktorovi. Zahlaďte stopy a auto odtáhněte nebo spalte. Nesmí  tu nic zbýt jinak to praskne!" poslední věty co jsem slyšela.

Luke pov

"Počkejte volá mi Jessica" kluci přestali dělat pičoviny a já mohl všechno slyšet.

"Ahjo Jess co j.."

"Aaaaaaa!!!"

"Hovor byl přerušen zkuste to později" 

"Co to sakra bylo?" kluci se na mě dívali, jako kdybych to sám věděl.

"Byl tam slyšet jen křik" zkusil jsem to znovu, ale už se mi nepovedlo dovolat.

"Jedeme k nim" nasedli jsme do aut a jeli z pláže k nim domů.

Nikde nikdo nebyl. Věci měli pryč a auto taky. Nezbývalo nic jiného než zavolat někomu od Stylese jestli jim nevolaly. A věděl jsem, že se Isabell se vším svěřuje Zaynovi. Přeci jen je to její bratr.

"Co je Hemmingsi?" 

"Nevolaly ti holky?" 

"Jo Isabell. Neřekla ti, že jede zpět? Asi před hodinou mi volala, že jedou obě zpět"

"Proto mi volaly"

"Co se děje?"

"Nic už musím" hovor jsem ukončil a prohrábl si vlasy.

"Něco se jim asi stalo. Ashton a Calum si vezmou jedno auto a pojednou hlavní cestou směrem k letišti, mi to vezmeme druhou stranou. Hledejte stříbrné BMW!"