Zajatkyně Mafie - H.S. *fanfikce

Z nenávisti k lásce

"Ach jo" zafuněla  jsem do polštáře.

"Pořád se mi nechce spát! Co budeme dělat?" skočila na mě Perrie a zamáčkla mě do matrace.

"Nevím a slez ze mě!" shodila jsem jí na zem. Začaly jsme se smát, protože to udělalo nehorázný hluk. A to byly tři hodiny ráno.

"Co to sakra bylo!?" obě jsme si chytily ústa a smažily se nesmát když se ozval Ashtnův hlas z chodby. Rychle jsem zhasla světlo a spolu s Perr jsme se jen potichu smály. "Holky! Do háje otevřete ty dveře!" zařval a bušil do nich div se málem nevyrvaly z pantů.

"Pššš" ukázala na mě Perr." Ať si buší jak chce. Neměl se rozčilovat"  obě jsme se uklidnily a začaly si mezi sebou povídat. Když v tom se dveře rozletěly. Obě jsme se podívaly na rudého Ashe, ale hned jsme se otočily zase k sobě a pokračovaly v žhavé konverzaci.

"Děláte si prdel!" zařval a stoupl si ke mně. Jeho ruka chtěla zachytit tu mou, ale já rychle uhnula.

"Nešahej na mě!" hnusně jsem se na něj podívala. Perrie šlo to ignorování líp. Vzala si telefon a zamkla se v koupelně. Postavila jsem se z postele a šla k oknu.

"Bello. Tak promiň mi to sakra. Ruply mi nervy a neudržel jsem se. Nechtěl jsem tě uhodit" Otočila jsem se na něj.

"Ale udělal jsi to. Ty tvoje pohádky jaký je Styles hajzl, když mě zmlátil nebo jen uhodil. A přitom jsi udělal to samé" 

"Jenže já to neudělal úmyslně. Nechtěl jsem uhodit tebe ani Perrie!" rozešel se ke mně. 

"Nepřibližuj se ke mě! Ne, stůj !" řvala jsem na něj dokud nezastavil.

"Víš že ti nechci ublížit" šel až těsně ke mě. "Jenže jsi mi ublížil" zašeptala jsem k němu. Jeho ruce si mě přimáčkly na hrudník. Hladil mě jemně po zádech a dával mi jednu pusu za druhou do vlasů. "Co kdyby jsme si zítra udělali nějaký pěkný výlet? Je tady spousta překrásných mist, kam bysme mohli. Co ty na to?" 

"Dobře" dál jsme tam jen tak stáli v obětí toho druhého.

Druhý den 

Stojíme zrovna u Colossea. Je to úžasné. Vždycky se mi líbila Italská architektura a památky. Celé jsme si to tam s Ashtonem prošli a dobře se při tom bavili. Asi je lehčí odpustit než řešit, co se stalo.

Zrovna odcházíme z toho krásného místa. Procházíme nějakou překrásnou zahradou, když se před nás postavili dva chlápkové. 

"Běž!" Ash mě držel za ruku a táhl pryč. Bohužel běželi za námi. Na naše štěstí nás doprovázeli pro ochranu další dva chlapy z mafie. Zastavili u nás naše auto a my rychle nastoupili. 

"Pane našli nás. Ostatní už se sbalili a i vám. Musíme na letiště než dorazí k domu a zjistí, že tam už nikdo není" 

"Dobře. Jeďte na letiště. Zavolejte pilotovi ať nachystá letadlo ihned k odletu" otočil se na mě a přisedl si blíže.

"Promiň že nám to zkazili, ale tvoje bezpečí je přednější zlato " políbil mě jemně na rty. 

"To nevadí"

Harry pov

"Harry!" probudil mě Louisuv hlas. Usnul jsem v kanceláři, tak jako polední měsíce pořád. Už odsud ani neodcházím.

"Co je zase? Něco nového?"  nesl ke mně notebook.

"Někdo nám poslal nějaké fotky z Itálie" rozklikl to a tam se ukázaly fotografie Isabell.