This love is real // CAMREN

5

Nebojte, příběh pokračuje, tohle je jen název kapitoly. Do komentů pište své názory a klidně i co byste chtěly v příběhu vidět. Mám už naplánovanou celou dějovou linii, takže hlavní věci měnit nebudu, ale pokud mě něco zaujme, může se to tu potom objevit.

Pohled Lauren

„Nezašla bys společně na snídani?"ptám se Camily. „A nebude to podezřelé? Jako ne že bych se za tebe styděla, ale jsme spolu vlastně jeden den a asi to zatím moc nechci rozšiřovat do médií." Řekla jsem jí, že může být v klidu. Jsme přece pro okolní svět kamarádky, takže když se nebudeme držet za ruce a líbat se, bude to v pořádku.

„Tak se sejdeme tak za půl hodinky u té trafiky na rohu 96. a 5. avenue?" „Počkej, proč nepůjdeme rovnou spolu?" ptá se zmateně. „Ještě si musím něco zařídit," ujišťuju ji „ale potkáme se tam." „No, dobře" přikyvuje neochotně.

Přišla jsem o pár minut později, ale Mila mi to určitě odpustí. „Tyhle jsou pro tebe, krásko" podávám jí rudé růže, které jsem byla koupit. „Lolo, nebudeme se držet za ruce a líbat se, ale dát mi květinu, která ze všech nejvíc vyjadřuje lásku, je v pohodě?"

Sedáme si ke stolu. Doteď nás nikdo nepoznal, což je dost uklidňující. Nechci znít nějak namyšleně a nevděčně, ale občas člověk potřebuje nějaké to soukromí. Objednávám si lívance s javorovým sirupem a Camila si dává vafle.

Během jídla jsme probraly spoustu různých témat. Je super, že si nemusíme procházet tou trapnou seznamovací fází a tak. Hlavně jsme si ale naplánovaly náš společně strávený čas. Na týden si zaletíme na Bali. Už jsme dokonce zabukovaly letenky a hotel. Díky bohu za iPhony! Cestou na hotel jsme si ještě udělaly procházku malým parčíkem, kde většinou nebývá moc lidí, a tak je to dokonalým místem pro můj plán.

Pohled Camily

„Koukni se na druhý břeh, je to tam krásný" pobízím mě Lauren. „Jo, je to hezký, ale proč- Panebože Lauren!" vykřiknu bez dokončení předchozí věty. Klečí přede mnou na jednom kolenu a v ruce svírá malou krabičku z tmavě modrého sametu. „Tohle není žádost o ruku, protože jak jsi sama ráno podotkla, jsme spolu teprve den. Známe se ale už tak dlouho a já si myslím, že si nepotřebuju nic ověřovat. Doufám, že nám ten vztah vyjde a pevně věřím, že pro to obě uděláme vše, co bude v našich silách. Proto se tě teď ptám, Camilo Cabello, budeš mou přítelkyní?" Chvíli jen zírám s otevřenou pusou. Mé oči se plní slzami. „Ano, Lauren, samozřejmě že ano!" vykřikuju. Vstává ze země a objímá mě. Nejdřív se rozhlížím kolem nás, ale poté jí dávám pořádný polibek. „Tohle byla ta nejdojemnější věc, kterou pro mě kdy kdo udělal!" „To jsem ráda" odpovídá mi s úsměvem. Ukazuje svoje krásně bílé zuby a já mám pocit, že takhle chutná zamilovanost. Proč jsem si to jen neuvědomila dřív? Kolem krku mi zapíná krásný zlatý náhrdelník s motivem slunce a měsíce. Potom už se opět dáváme do chůze.

Na hotelu si pouštíme nový díl Sherlocka, kterého obě tolik milujeme, ale potom je už čas se začít chystat na koncert.

Vše proběhlo podle plánu, i s přídavkem, ale na konci nás čekala šokující zpráva. Když jsme slezly z pódia do backstage, stála tam, Linda. Zástupkyně managementu a naše mluvčí. „Holky, mám pro vás špatnou, ale i zároveň i dobrou zprávu" pronesla vážně. „Chceme první tu špatnou" odpovídá za nás Dinah. „Ne, Dinah, je jen jedna zpráva." „Cože, jak-" „Všichni z vedení se shodli na tom," skáče jí Linda do řeči „že byste si všechny měly odpočinout. Máte měsíc pauzu. Všechny koncerty jsou už zrušené." Mám koncertování a život na turné moc ráda, ale na druhou stranu je fajn, že teď nastane kompletní odpočinek. Navíc to bude s Lauren, takže mi to vůbec nevadí. Když Linda odešla, ještě jsme to s holkama probraly a všechny až na Normani jsme měly stejný názor.

„Takže pobyt na Bali se prodlužuje?" ptám se. „To asi ne, nezůstávala bych tak dlouho na jednom místě. Můžeme se zajet kouknout někam jinam – třeba do Evropy" To by bylo fajn. „Domluvíme se ale až ráno, žejo? Jsem děsně utahaná."