•One•

35K 1.2K 41
                                    

"A jsi si jistá? Ještě pořád se můžeme vrátit domů," zažertoval táta, když se se mnou loučili na parkovišti před budovou Soukromého gymnázia, jak oznamoval transparent pověšený nad hlavním vchodem. "Bože tati," zamračila jsem se na oko, "Nastupuju na střední, ne do školky!" Chvíli jsme jen tak stáli, pak jsem je nervózně pobídla, že by už měli jet. Objala jsem nejprve mámu, která už měla slzy v očích; a pak taťku. Nastoupili do auta a se spoustou mávání jsem sledovala, jak náš stříbrný kombík pomalu vyjíždí z poloprázdného parkoviště školy, a jak mizí v posledním prázdninovém dni.

Čekala jsem, než se auto rozplyne v dálce a pak se vydala k vchodu do školy. Šla jsem po schodech lemovaných zelenými travníčky a za sebou táhla černý kufr na kolečkách. Zastavila jsem se přede dveřmi do velké budovy, omítnuté světle béžovou barvou. Nervózně jsem se nadechla a vstoupila do kruhové vstupní haly. Podél zakulacených stěn stály automaty a lavičky, nad jednou z nich visela nástěnka školy s letáky lákajícími na množství mimoškolních aktivit. Na lavičkách už seděly davy prváků a všude se ozývaly hlasy a veselý smích.

Když dorazili poslední opozdilci, došla do haly skupinka starších studentů. "Ráda bych vás zde přivítala jménem celého gymnázia. Jmenuju se Jessica, ale říkejte mi Jess," zahájila proslov vysoká černovláska. Měla na sobě dres školního teamu roztleskávaček, vlasy se jí kroutily do nepoddajných vln. Byla mnohem starší než já. Přistoupil k ní jeden z kluků. Měl vypracované tělo a nagelované vlasy. Rozhlédl se a pokračoval v přednesu místo ní: "Já jsem Austin. Oba chodíme už do čtvrtého ročníku a dostali jsme za úkol Vás tu dneska provést," usmál se a polovina holek po něm hodila uchvácený pohled. "Nyní se rozdělte do čtyř skupin," zavelel. Všechny holky se rychle nahrnuly do jeho skupiny. Já počkala a nakonec se zařadila k Jessice.

×××

Procházeli jsme školou, vcházeli a zase vycházeli ze spousty tříd a speciálních učeben. Všechny byly vybavené moderním zařízením. Už teď mi škola připadala jako úplné bludiště. Neměla jsem ponětí, jak se zítra dostanu do třídy. Nejvíc mě nadchla tělocvična; velké šatny s moderními skříňkami, nové sprchy, všechno cvičební vybavení. I klukům se to moc líbilo. Nakonec jsme dorazili do velkého sálu, kde se už schromáždily ostatní skupiny. Všichni jsme si sedli na plastové židle.

×××

Po dlouhém výkladu elegantní ředitelky nás Jess odvedla na intr a přidělila nám pokoje.

Internát byl velká budova spojená se školou dlouhou chodbou, takže jste se za deštivého dne dostali do třídy, aniž by jste se namočili. Měl čtyři patra. V každém z nich bylo kolem dvaceti pokojů, dvě kuchyňky a pár společenských místností.

Jess nám ještě rozdala klíče a školní řád. Pak jsme si mohli jít konečně vybalit.

Pokoje byly malinké, zato měl ale každý svou vlastní miniaturní koupelnu.
Vešla jsem do pokoje. Naproti vchodu byly dveře do koupelny, u okna stály dva psací stoly. U stěny byly dvě úzké postele ze smrkového dřeva a u nich noční stolky s roztomilými lampičkami. Koupelna byla vybavená prostorným sprchovým koutem.

×××

Položila jsem si kufr na postel. Začala jsem z něj vytahovat všechny věci. Oblečení jsem naskládala do malé dřevěné skříně, boty položila do botníku a kosmetiku odnesla do koupelny.

Když byl kufr prázdný, zastrčila jsem ho pod postel a vytáhla si notebook, který jsem dostala před odjezdem od rodičů. Polepila jsem ho fotkami svých oblíbených herců a zpěváků. Najela jsem si na stránky školy a přihlásila se do systému. Stáhla jsem si rozvrh hodin, zkontrolovala seznam učebnic a sepsala si seznam sešitů a potravin, které bych měla následující den nakoupit. Lísteček jsem nalepila na obrázek jednoho ze sex boyů a noťas vypnula. Začala jsem se hrozně nudit. Už jsem si nalakovala nehty tmavým vínovým lakem, zkusila si asi patnáct odstínů rtěnek a zapletla si vlasy do dvou francouzských copů. Připomínaly mi teď dvě hnědé vánočky.

Vzpomínala jsem na příběhy starších kamarádů, jak si to vždycky na intru užívali a přála si, abych taky měla tak zajímavý život. To se mi mělo brzy splnit.

School Days (CZ)Kde žijí příběhy. Začni objevovat