School Days (CZ)

•Character ask•

Chci všem poděkovat za jejich otázky. 😍 Doufám, že budete s mojí zpětnou vazbou maximálně spokojení. 😘
A jelikož se mi zdály samotné odpovědi příliš nudné, rozhodla jsem se z této speciální kapitoly udělat součást příběhu. 😊

Bohužel jsem příběh psala postupně a nestihla do něj zakomponovat všechny vaše otázky. 😔 Také jsem nemohla mluvit o Benovi, protože bych tím prozradila důležitou část děje... 😈

Šár ❤

Zastavila jsem se před velkým obchodním centrem a zvedla hlavu vzhůru, abych si je mohla celé prohlédnout. Ellie měla pravdu. Tady musí mít snad všechno! žasla jsem v duchu, než jsem se vydala k hlavním otočným dveřím.

Musela jsem se přemáhat, abych se okamžitě nerozběhla do některého z obchodů s velkými vitrínami plnými nádherných bot, oblečení, doplňků a jiného zboží, které jsem teď měla všude na očích. Zastavila jsem se u informační tabule a prstem projížděla názvy podniků. Starbucks, 2. patro! zaradovala jsem se, když jsem se konečně dokázala zorientovat.

Po nejbližších jezdících schodech jsem vyběhla do druhého patra a vydala se směrem k pobočce své oblíbené kavárny. Postavila jsem se do fronty, a když se mě mile vypadající mladá barmanka zeptala, co si dám, takřka automaticky jsem odpověděla: "Horkou čokoládu, prosím." (Poznámka autorky: Ve skutečnosti bydlím v menším městě nedaleko Brna a Starbucks jsem navštívila asi třikrát. 😂 Z toho jsem si dala dvakrát horkou čokoládu. ☕)

Zaplatila jsem jí a začala se rozhlížet, abych pohledem vyhledala, kde sedí Ellie a její kamarádi. Když se naše oči setkaly, vesele se na mě usmála a zamávala mi na znamení, že mám dojít k ní.

"Ahoj prcku," objala mě a já se jen uchechtla nad tím, jak mne právě oslovila.

Posadila jsem se vedle ní na oranžovou pohovku a ona mi představila postupně všechny, kteří seděli kolem stolu s námi. Jako bych neznala jejich jména z dlouhých večerních chatů, pousmála jsem se pokaždé.

×××

Jakmile ostatní dopili své nápoje, vydali se na nákupy. Chtěla jsem jít také, ale James mě přesvědčil, že mám zůstat. Objednal mi ještě jednu horkou čokoládu, díky čemuž jsem neměla jinou možnost.

"Ellie o tobě hodně mluví," zamumlala jsem a usrkla si horké tekutiny. "Vážně?" zamrkal překvapeně. "Uhmmm. Říká mi všechno." Asi nevěděl, že jsme si tak blízké, protože ho tato informace zaskočila: "Všechno? To jste takové kamarádky? Vždyť jsi mladší a-" Přerušila jsem jeho zmatené koktání: "Hlídala mě, když jsem byla malá. Jsme jako sestry." Mlčel.

"Když už tu spolu sedíme, mohl bys mi říct, co si myslíš ty o ní," nadhodila jsem. Jelikož nevypadal, že mi něco řekne sám od sebe, musela jsem se začít ptát: "Měl jsi ji rád od začátku?" (Nikkyska) Bylo na něm vidět, že je mu to nepříjemné, ale přesto odpověděl: "Byla výjimečná. To se mi na ní vždycky líbilo." (dorota170504) "Aha... A proto jsi jí pomohl, když tenkrát spadla do bazénu?" vypadlo ze mne bez přemýšlení. (Magconfan7) "To ti řekla i tohle?" chytil se za hlavu. "Promiň, já jen..." "Tak co bys dělala ty, kdyby před tebou nějakej debil shodil opilou holku do vody?!" vykřikl až příliš nahlas.

Na chvíli jsem se vyptávat přestala, ale moje zvědavost byla větší než zdravý rozum: "Myslela si, že ji nesnášíš..." (xxxcrazy-unicornxxx) "Nemůžu se chovat jako slečinka," protočil očima. "Jo, ale nemusíš se chovat jako kokot," ujelo mi. James zrudnul v obličeji, avšak mluvil prozatím klidně: "Nevím, kde žiješ, ale tady nejsme v pohádce. Nemohl jsem za ní přijet na bílým koni a říct jí, jak moc ji miluju." Nebyla jsem si jistá, zda je to ironie: "Miluješ?" (ZuzkaHazlinska)