|| Loki Laufeyson FF/CZ || SHE DID MISTAKE THAT BROUGHT HER TO HIM

Pusť mě, hajzle!

Ještě další den jsem na Lokiho nechtěla promluvit. Bohužel jsem ,,musela".

Byla jsem na Lokiho naštvaná. Že mě nechce nic naučit. Uráží mě. Ničí mi život ještě víc, než si ho ničím sama a tak. Nadává mi (sice to dělám i já jemu, ale já jsem sama sobě stanovila privilegium, které mě opravomocňuje k tomu, abych si mohla urážet, koho chci a kdy chci).Viděl mě naprosto zlomenou a bylo mu to u prdele. Ale rozhodla jsem se, že takové potěšení z mé bolesti už mu nedopřeju. Aspoň dočasně. Věděla jsem, že dělám blbost, ale když mě nechce naučit nic o telepatií - a já vím, že nechce, protože jsem si jistá, že může, ale prostě jenom nechce naučí mě aspoň, jak se bránit fyzicky. Dělalo mi často problém ho najít, ale už jsem ho prokoukla. Vlastně není tak záhadnej, jak si myslí. Buď sedí a čte v pracovně, nebo sedí na lavičce před domem, ,,hlídá" a dělá kouzelné věcičky z listů. Tentokrát jsem ho našla dělat přesně tohle. Dělat kouzelné věcičky z listů. Respektive s pomocí jeho magie si hrál s listy ve větru a dneska bylo docela větrno a tak to pro něj bylo asi přívětivější - a nebo právě obráceně. Nevím. Stála jsem ve dveřích a pozorovala divné ty tvary. Musela jsem si z něj trochu utahovat, když jsem v nich poznala něco, co vypadalo jako Bifrost, nebo spíš bych měla říct, že to tomu hodně podobalo. Lístky nejsou nejlepší stavební materiál, ale myslela jsem, že to bývalý král ví. Vlastně jsem k němu nikdy neměla respekt, ačkoli jsem věděla, že byl král a mohl by mi klidně zlomit vaz, dřív než řeknete: Odin.

,,Jsi nostalgik, nebo tě dohání tvá... nepříjemná minulost, která se promítá do tvé zkoušené a tím myslím špatné současnosti?" rýpla jsem si a posadila se na lavičku nalevo ode dveří vedle něj. Listy se rozlétly po větru pryč. Jeden mi jistě čirou ,,náhodou" přistál na čele. Okamžitě jsem ho strhla rukou. A musela jsem zhluboka dýchat. Tohle mám dělat já, ne on!

,,Vida. Slečna se mnou mluví!" řekl přehnaně, ale jako bych tam ani nebyla si mě jinak nevnímal.

,,Nechci. Ale situace si to žádá. Sice moje pýcha právě teď volá: ,Zatraceně, odejdi, nestojí ti to za to!', ale sedím tu a doufám, že mi - ne! Ty mi pomůžeš! I přes to všechno, jak moc se mi to příčí!!!"

Loki se na mě podíval s šibalským úsměvem a já se zamračila. Co si o mě myslí?! ,,Co je?!" obrnila jsem se naštvaně. Možná mi je 24, ale chovám se jako čtrnácti letá, když mě někdo takhle provokuje - jako vždy on.

,,Chytla jsi to ode mne a nebo jsi byla vždy tak tvrdohlavá?" zeptal se s nadzvednutím obočí.

Našpulila jsem rty a o chvíli později odpověděla: ,,Vždycky. Tvrdohlavá, pyšná, sobecká, nezvladatelná mrcha. Tyhle slova mě vystihují jako žádná jiná."

,,Přidej k nim citlivá, drzá a roztržitá a dílo bude dokonáno." pronesl s mírným záklonem hlavy a já na něj hleděla s kamennou tváří.

,,Ještě si mohl říct sprostá, ale budu tvá slova ignorovat spolu s tím, jak natvrdle se dneska chováš." postavila jsem se před něj a dala ruce v bok.

,,Já se chovám natvrdle?" podivil se, ale já to přešla. Nebudu si kazit už tak zkaženou náladu.

,,Protože jsem se rozhodla, že když mě nechceš naučit ovládat mou telepatií, tak mě naučíš bojovat!"

Prohlížel si mě. Nevypadal, že by souhlasil s ním ,,rozkazem" - dneska jsem nějak ironická - spíš jako by zadržoval záchvat smíchu spolu s narůstajícím vztekem, který ovšem nebyl tam silný jako po jeho pobavení.

,,Opravdu si myslíš, že tě budu učit něco, co ani nebudeš potřebovat?"

,,Na to ti seru. Buď aspoň k něčemu užitečnej!"

Znuděně se opřel o zeď domu za ním se založením rukou. ,,Čekám až se Thor prozradí, co zamýšlí. Jak mne hodlá najít. A tebe. Do té doby nebudu užitečnej. A ani nejsi rozcvičená."

Potlačila jsem zavrčení. ,,Ale já nechci být do té doby neužitečná, tak mě sakra něco nauč!" vyplivla jsem na něho.

Dlouhou dobu bylo ticho a s Lokim jsme prováděli válku pohledů. Jeho pohled říkající ne-holka-kašlu-na-tebe-a-je-to-blbost-tak-mě-nech s tím mým naštvaným a zamračeným. V těch jeho modrých studánkách házejících zelený odstín jsem zahlédla kapánek pochybností. Zamračila jsem se ještě víc.

,,Dobrá!" vypadlo z něj po dlouhé době. Na tváři se mi vykouzlil úsměv od ucha k uchu.

,,Kdy a jak začneme?" zeptala jsem se natěšená. Jenže to by nebyl Loki, kdyby mi nezkazil náladu hned, jak si ji zpravím.

,,Mám na tebe dvě otázky." nato jsem protáhla obličej, ,,Na tu první znám odpověď, ale přece se tě zeptám. Jsi připravená? Neodpovídej, vím, že ne."

Zarazila jsem se. ,,No promiň?!"

,,A ta druhá je, jestli budeš vůbec někdy připravená."

,,Já jsem vždy připravená, idiote!"

,,Nenazývej mě idiotem!" dalo by to nazvat křikem, jak ta slova vyšla z jeho hrdla.

,,Jak chceš. Ale..."

,,Ale ty se do všeho vrháš po hlavě a nehledíš na následky a následek tohohle bude, že ti zpřelámu pár kostí a pak mi budeš nadávat do něčeho horšího než do idiota."

,,Taky možnost." usmála jsem se na něj.

,,Říkáš si o to. Tak tvé prosby budou vyslyšeny." s těmito slovy se zvedl z lavičky a šel ke mně.

Nadzvedla jsem obočí. ,,Už se těším."

,,Věř mi. Nebude se ti to líbit." nato mě popadl dřív než jsem stačila cokoli udělat. Předklonil se a pravačkou si mě objal kolem pasu. Jenže za mě zatahal a já se ocitla pod jeho paží. Do tváří se mi nahnala horká krev, srdce mi začala pumpovat snad třikrát rychleji a na chviličku jsem měla motýly v břiše. Rychle to ale vystřídal vztek.

Pokusila jsem se najít půdu pod nohama a když se tak stalo chytla jsem se jeho odporně zelené košile a zaječela: ,,Pusť mě, hajzle!"
,,Dobrá." řekl pobaveně, což se mi nelíbilo a postavil mě.

Na vteřinu jsme mezi sebou měly jen milimetry a já opět chytla záchvat rychle budícího srdce. Ale on mě odhodil aspoň tak 5 metrů od něj a já těžce dopadla s bolestným stenem na zem.Ten parchant! pomyslela jsem si. Na zemi jsem se otočila na něj. Nemohla jsem uvěřit, jak snadno mě zvedl a odhodil. Evidentně jsem ho podcenila. Budu si muset dávat větší pozor. Jak na to dělám, tak co říkám.

Najednou se ve mně vzedmul neuvěřitelný vztek. Už zase mě dostal. Už zase jsem mu naletěla. Zvedla jsem se o odešla se zatnutými pěstmi. Seru na něj.