|| Loki Laufeyson FF/CZ || SHE DID MISTAKE THAT BROUGHT HER TO HIM

Důvěra

Prohlížela jsem si svoje staré obrázky, které jsme s bráchou kreslívali. Dělávali jsme soutěže, kdo za co nejkratší čas nakreslí nejpěknější obrázek. Vždycky to vyhrával. Já byla vždy na poezií a ne na malování nebo kreslení. Bylo hezké si připomenout, jaká jsem bývala jako malé nevinné děvče. Co je ze mě teď? Co se ze mně stalo? Nejsou na mě pyšní ať jsou, kde jsou. I když to nevím, vím, že jsem jim ukradená. A bolí to. Ale to nejhorší na tom je, že si za to můžu sama. Začala jsem plakat.

,,Nemám nikoho." vypadlo ze mě.

Ačkoli byl blízko Loki byla jsem sama. Chtěla jsem běžet za maminkou a obejmout ji. Chtěla jsem běžet za bráškou a obejmout ho. Chtěla jsem běžet za tátou a obejmout ho. Chtěla za všemi, ale byla jsem sama... Nemohla jsem s tím nic dělat a cítila jsem se zrazená. Ale sama sebou. Kdyby mě nenapadlo, že pomůžu vykrást samotného Odina teď bych byla s nima. Prostě se mi zbořil svět a já si to uvědomila. Pozdě. Když tenhle moment přijde je to pro člověka tak citlivého jako já nebo i pro takového ignorant jako Loki strašné. Uvědomění si své životní chyby je pro každého těžké.

Nedokázala jsem se zadržet a vzlyky vycházející ze mě byli dost hlasité, ale divila jsem se, že se na mě přišel Loki podívat. Stál ve dveřích a díval se na mě.

,,Přišel ses dívat jak tady brečím a smát se mi?" zeptala jsem se zlomeným hlasem.

Zavrtěl hlavou, ale pořád se tvářil nezaujatě. Typickej Loki - zajímá ho jenom on sám. ,,Přišel jsem se podívat, co se s tebou děje a zatím se mi odpovědi nedostalo. Ačkoli... Ne, že bych ji očekával."

Utřela jsem si slzy. ,,Teď si o mně myslíš, že jsem slabá, což nepopírám, protože jsem, ale... Jenom je pro mě těžké slyšet to i od někoho jiného než je můj vlastní hlas. Já vím, že jsi to vlastně neřekl, ale úplně tě slyším, jak to říkáš!" popotáhla jsem, ,,Víš, většinou si o svých problémech nepotřebuju s nikým promluvit, protože je mi to trapné a připadám si ještě slabější než normálně, ale... Dopadá na mě tíha toho, co jsem udělala. Ty asi nepotřebuješ někoho, kdo ti řekne, že tě má rád, když je ti špatně, ale já jo. A taky se cítím sama. Už dlouho a já nechci být sama." přisedl si ke mě na postel a já pokračovala: ,,Víš, pro mě je těžké nemít nikoho, komu můžu věřit a nikoho, komu na mě záleží."

,,Mně na tobě záleží." řekl a já se na vteřinu zarazila.

,,Jak?... Tak že až se ti to bude hodit necháš mě tam, kde zrovna budu a řekneš si: ,Jo, to byla nutná obět.'?" jen na se na mě díval s kamennou tváří, ,,Jsem ti úplně volná stejně jako zbytek světa. Bavíš a bavil ses se mnou jenom, protože si mě potřeboval, abych tě dostala z toho vězení... Chci ti věřit, ale vím, že nemůžu a mám s důvěrou špatné zkušenosti. Neumím lidem důvěřovat. Vždycky jsem to udělala ti lidé mě zradili. Ať už to bylo v maličkostech jako třeba, že tu sladkost jsem vzala já, ale brácha to nikomu neměl říct, nebo velké průšvihy jako třeba, že to já jsem udělala pár výpočtů a pomohla tím vykrást Odina." popotáhla jsem a utřela si poslední slzy, ,,S důvěrou jsem skončila, Loki. I když mě to mrzí."

Zabořila jsem obličej do peřin a jen jsem slyšela, jak Loki odchází z pokoje. A to mě zase rozplakalo - ještě více. Měla jsem naprostou pravdu - vůbec mu na mě nezáleželo a jen si něco vymyslel, aby mi bylo líp, jenže takhle to na mě nefunguje. Přitom jsem si přála, aby mu na mě záleželo. Chtěla jsem, aby mi projevil aspoň trochu přátelství. Proč? Že by mně záleželo na něm? To ne! To nechci! Nebo ano? Nevyznala jsem se v sobě. Byla jsem na rozpacích. Nedocházelo mi, co to znamená. Že bych měla Lokiho ráda? To se mi snažilo moje podvědomí říct? Nebo mi chtělo říct, že si přeji najít někoho s kým bych nemusela být sama a prostě se Loki zdál jako ideální a jediný člověk v dohledu?

Tahle skládačka byla moc těžká a nešlo mi ji složit. Bylo to jako počítat těžkou rovnici s nedostatkem údajů, které znám. Taková rovnice nejde spočítat. A já nedokázala spočítat tu svého života.

-----------------------------------------------------------------------------------------

Trochu slabší a kratší kapitola, uznávám. Ale nu což :D Napsala bych vám sem něco víc, ale poslední dobou se nic moc neděje :( Tak když tak koment, vote, a hezký víkend, než budem muset zase do školy a do práce >:(