The Bet | Dramione ✔

- 15 -

Hermiona:
Je to tady. Den D. Začínám sledovat, že naštěstí nejsem jediná, která je z dnešního plesu tak strašně nervózní. Jsem ráda, že ples naplánovali zrovna na sobotu, takže jsem si dneska mohla přispat a celkově už nemusím moc zmatkovat kvůli škole. I když přece jen bych si mohla přečíst něco na příští hodinu dějin čar a kouzel..
Ne, teď musím odložit školu stranou a věnovat se dnešnímu plesu. Sice je teprve dopoledne a do večera zbývá spousta času, ale nesmím nic zanedbat..

Draco:
Ráno jsem se vzbudil a rozhlédnul se po pokoji. Crabbe a Goyle už jsou zřejmě vzhůru, což mi přijde celkem divné, protože tihle dva by byli schopní o víkendech vyspávat i do dvanácti. Takže jsem už taky vstal a šel se obléct.
Potom jsem vyrazil na snídani. Dnes jsem si naložil pár palačinek, na které jsem měl velkou chuť. Po snídani jsem se vrátil a šel jsem si sednout do společenské místnosti za Crabbem a Goylem. Zrovna jsem se jich chystal zeptat, kde ráno byli, když do místnosti vběhla Pansy.
"Nemám boty! Neviděl někdo moje boty?!" křičela se strachem v hlase.
Jen jsem se na ni pobaveně podíval a otočil se zpátky ke Crabbovi a Goylovi.
"Kde jste vy dva ráno byli? Myslel jsem, že na snídani chodíme společně.." zeptal jsem se.
"Snape nás na něco ještě potřeboval," řekl Goyle a Crabbe souhlasně přikyvoval.
Z jeho výrazu šlo poznat, že lže. V tu chvíli mi už ale bylo celkem jedno, kde ráno byli, takže jsem to nechal být.
"Tak co, Draco? Už se tešíš na večer? Grangerová už je určitě celá nedočkavá," řekl ironicky Crabbe.
"No jasně. Hlavně vy dva nezapomeňte, na čem jsme se domluvili, pokud sázku vyhraju," odpověděl jsem a odešel do pokoje.

Hermiona:
Blížil se večer a já se rozhodla, že už je na čase, se začít chystat. Vytáhla jsem ze skříně své růžové šaty a oblékla si je.
"Páni, jsi nádherná Hermiono!" uslyšela jsem za sebou hlas Parvati.
"Děkuji," otočila jsem se a věnovala ji velký úsměv, "už by ses asi taky měla jít připravit,"jsem dopověděla jsem ještě a začala si dělat vlasy.
Pořád se mi nechce věřit tomu, že už za pár chvil budu dole na plese tančit s Dracem. Jsem strašně nervózní. Co když se mu nebudu v šatech líbit? Co když se nějak ztrapním a pak budu všem jen pro smích?
Začaly mě napadat různé tragické scénáře, které by se dnes mohly odehrát a čím méně času do plesu zbývalo, tím větší můj strach byl. Sedla jsem si na postel a dala si ruce na tvář. Chtělo se mi brečet, ale proč? Na dnešek jsem se přece tolik těšila. Nesmím si ho zkazit tragickými představami o tom, co vše by se mohlo pokazit. Dnešní večer bude patřit jen mně a Dracovi.