Probudila jsem se ve své posteli, ale na mém pokoji bylo něco jinak. Jako by se v něm vyskytovala nějaká temná aura. Vyšla jsem ven jen v tričku a kalhotkách a rozhodla se dům projít, jestli to je tak všude. Bála jsem se, ale i tak jsem pokračovala. Koupelna, ložnice, další dva pokoje pro hosty, kuchyně, obývák, posilovna. Ano, máme v domě posilovnu. Vrátila jsem se do pokoje a chtěla sebou znovu hodit na postel, ale můj pohled se upřel na hodiny. Měla jsem asi hodinku do začátku školy. Na židli jsem měla poskládané moje oblečení a u psacího stolu na zemi batoh do školy. Vzala jsem si věci a šla do koupelny, kterou jsem měla dveřma propojenou s pokojem. Měla jsem svou vlastní, ať se nemusím hádat s rodiči. Rychle jsem se oblékla, neboť na sprchu nebyl čas a byla celkem zima. Pořádně jsem si vyčistila zuby a rozčesala vlasy. Po svém zkrášlovacím procesu jsem rychle opustila dům a rozešla se do školy. Cestou mě míjela auta, autobusy i motorky. Asi já byla jediná, která šla pěšky.
Najednou u mě zastavilo auto. Řidič stáhl okýnko u spolujezdce. Spatřila jsem pěkného kluka. Hnědé vlasy, zelené oči a krásný úsměv. „Nechceš svést, krásko?" zeptal se mě a usmál se. „Nemyslím si, že je to dobrý nápad," vydala jsem ze sebe. Přesto, že byl hezký, nehodlala jsem riskovat. „Jedu do školy. Nejsem úchyl," zasmál se. „Přesně tohle by úchyl řekl." Založila jse si ruce na prsou. „Jmenuju se Theo Raeken, ale jak myslíš," odvětil a chystal se rozjez, ale já ho na poslední chvíli zastavila. Nevěděla jsem, proč to dělám. Otevřela jsem si dveře ke spolujezdci a usmála se. „Kelsie James." Natáhla jsem k němu ruku. Přijal a usmál se. Pustil rádio, kde zrovna hrálo Thinking Out Loud od Eda Sheerana. „Jsme spolužáci? Protože si tě nějak nemůžu vybavit." V hlavě mi to začalo šrotovat, ale Thea jsem nevěděla kam zařadit. „Jsem dva roky nad tebou," usmál se a konečně se rozjel. „Wow, takže maturant." Něco mi říkalo, že mu budu moc věřit. Určitě neplánoval, že se mnou zajede někam k lesu, kde mě nebude moct nikdo slyšet.
VE ŠKOLE
První hodinu jsem měla biologii. Musela jsem se odpojit od Thea a vešla jsem do třídy. Sedla jsem si do předposlední lavice. Cítila jsem na sobě něčí pohled. Rozhlédla se po třídě a spatřila kluka, který jakmile zachytil můj pohled, ten svůj odvrátil. Měl hnědé vlasy, víc vám neřeknu, protože jsem viděla jen záda. Hodina začala a do třídy vešla učitelka Brownová. „Ví někdo, co je chiméra?" zeptala se nás. „Chiméra je mýtické stvoření z řecké mytologie. Byla to dcera obra Týfona a Echidny, což byla napůl žena a napůl had. Chiméřino tělo se skládalo v přední části ze lva, v prostřední z kozy a ta zadní část byla dračí.," černovláska sedící ve předu odpověděla jako první. „Z biologického hlediska to je stav, kdy se v jednom těle objeví různé DNA. Tyto populace se liší geneticky, či dokonce pohlavím." dokončila svůj proslov. „Děkuji slečno Jennerová. Ale každý si to může najít na internetu." Třídou se ozval smích. „Tak proč jste se ptala?" nedalo mi to a musela jsem se ozvat. Já se však odpovědi nedočkala. Začala jsem se rozhlížet po třídě a při tom si namotavat pramen vlasů na prst. Zastavila se jsem až u dveří, kde stál nějaký kluk. Brunet v první lavici se okamžitě zvedl a šel k němu, aniž by se zeptal na svolení. Ozval se školní poplach. Rychle jsem si vzala věci a chtěla odejít. Ale nemohla jsem, protože mě někdo držel za zápěstí. Podívala jsem se na ruku, která mě držela. Nemohla jsem uvěřit svým očím.
Theo
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
