21. kapitola

162 20 4
                                    

,, Ne, není."řekla jsem drsně, ale uvnitř jsem se bála. Vytáhla jsem mobil a napsala rychle Theovi zprávu zprávu. "Pomoc, jsem v lese. Je tu PETER." Zandala jsem ho zpět a čekala, co řekne nebo udělá. ,, Jsi a budeš až tě kousnu." řekl s ďábelským úsměvem Peter a než jsem se nadála klečel u mě. Chytil mě pod krkem a vyzdvihl do vzduchu. Celé mé tělo bylo nad zemí. ,, Jak si to udělal?" zeptala jsem se ho sípavým hlasem. ,, Co myslíš?"  ,,L-Lydia." ,, Jo tohle. Vím, jak oblafnout banshee."

Přiložila jsem svou ruku na jeho, kterou mě držel ve vzduchu. Chtěla jsem ji sundat, ale měl větší sílu. Využil toho a natáhl se pro mou druhou ruku. Chytl ji a natáhl ke své puse. Byl přeměněný. Rudé oči a tesáky. Ruku jsem se mu snažila vytrhnout, ale držel ji pevně.,,Prosím ne, nedělej to, prosím." zkoušela jsem se ho přesvědčit, ale bylo už pozdě.

Spadla jsem na zem, brečela jsem a začala se plazit po zemi. Peter byl stále se mnou a u mě. Asi po třech metrech jsem otočila hlavu na stranu a spatřila Thea. ,,Theo," zašeptala jsem, ale slyšel to i Peter. Podíval se směrem, kam jsem se dívala já. Udělal přese mne krok a pořád se na něj díval. Než jsem se nadála byli v sobě. Doplazila jsem se ke stromu, o který jsem se opřela  a držela jsem si poraněnou ruku. Šíleně to bolelo.

*THEO*

Peter mě hodil o strom a spadl jsem na zem. Peter mi svou ruku dal na hlavu a chtěl, abych se podíval na Kelsie. Jen co jsem ji uviděl se slzami v očích, jsem ji chtěl pomoct. Taky jsem už neměl důvod bojovat. Už byla kousnutá. Peter mi pustil hlavu a odešel. Normálně odešel, jakoby se nic nestalo. Ale stalo. Zvedl jsem se a běžel za svou láskou. Sedl jsem si k ní a dal si ji na sebe. Tedy sobě na klín a držel ji v objetí. Jednu ruku jsme měli propletenou a tu druhou jsem měl za jejími zády a odebíral jsem ji bolest. Ptal jsem se sám sebe, co se to s ní děje.

*NOBODY*

Theo se ptal sám sebe, co se s jeho láskou děje. Ale někde uvnitř sebe, znal odpověď. Nepomohlo, že byla mladá a silná. Někteří lidé na to nejsou stavěni. Bojovala, zoufale zápasila. Snažila se přežít nejen kvůli sobě, ale i Theovi. ,,Odpusť." řekl zoufale Theo.

,,Poprvé, co jsem tě uviděla... jsem věděla, že k sobě patříme. Nejdřív jsem si myslel, že ses mi zdál, ale ono ne. Když jsem zjistila, že jsi vlkodlak. Bála jsem se, ale nakonec to přerostlo v něco víc. V LÁSKU. Zamilovala jsem se do tebe. Miluji tě a navždy tě budu milovat." řekla hnědovlasá dívka ubrečeným hlasem. Hnedka na to zakřičela. Theo sevřel Kelsie v objetí a políbil ji na čelo. Brečela, tiskla se k Theovi. ,,Já umírám, že ano?" Theo přikývl. ,,Já-já už... to nemůžu snést. Theo, nemůžu." Theo ji políbil do vlasů a kolíbal s ní ze strany na stranu. ,,Prosím," podívala se Theovy do očí. ,,Prosím," Theo si po posedl a Kelsie si opřela hlavu o jeho levé rameno. Držel Kelsie v objetí a řekl: ,,Odpusť,"podíval se na nebe, rozsvítil své zlatožluté oči, zavřel je a zaryl ji svou ruku s drápy do zad. Zakřičel a Kelsie pomalu ztrácela sílu. Nadechla se a naposledy vydechla. ,,Taky tě miluji," Theo se rozbrečel. Kelsie, láska jeho života, zemřela. Zemřela v náručí osoby, kterou miluje a milovat bude.

Vzít život nevinnému vezme taky něco z vás. Kus vaší duše, tím ztmavne. Jasná zlatá-žluť se tím změní v chladnou ocelovou modř. A tak se Theovy oči  změnily, jen kvůli lásce. Pravé lásce...

15.4.2018, 23rd birthday Cody. ❤❤
Slova: 622
Věnováno: adritrli, TETECOCHR, Imsmilinglady, Neexistuje16, Clary_xxx

Sen nebo realita? (Probíhá Korekce)Kde žijí příběhy. Začni objevovat