#17

2.2K 188 16
                                    

Ségra spí, tak čtěte potichu! :D Děkuju za 2000 views

Vzbudila jsem se a nikde nikdo nebyl. Otevřela jsem dveře a zavolala 'haló'. Také nic. Sešla jsem schody a zaklepala na dveře od místnosti.
,,Chloe?" zavolala jsem.
,,M-Mar-rinette.." vzdechla trochu nahlas. ,,P-pomoz."
Bože, co jí to jen provedl?!
Vyběhla jsem schody a začala prohledávat jednotlivé pokoje.
Vstoupila jsem do jednoho, naproti koupelně a ihned poznala, že tady spí.
Na stole ležel notebook a vedle klíč.
Štěstěna je na mé straně.
Popadla jsem ho a běžela zpět do přízemí.
Odemkla jsem a spatřila Chloe s nabodanými špendlíky v obličeji.
Pro-bo-ha.
Přiběhla jsem k ní a bylo mi do breku.
,,Sundáme je, dobře?"
Jen kývla a zavřela oči.
Bylo mi jí tak moc líto.
Jak to, že včera se choval tak hezky a dneska ji ublížil? Proč neublížil radši mně?
Vždycky, když jsem jí vytáhla špendlík z kůže, sykla. Já bych už brečela.
Vytáhla jsem poslední a uviděla její rozřízlou tvář.
,,Chloe, je mi to tak strašně líto.."
,,Adrien..Agreste.." řekla vyčerpaně.
,,Co?"
,,To on..Ublížil mi on.." řekla a pak se jí zavřely oči.
,,Chl-ne! Sakra, sakra, sakra!"
Musela jsem jednat! Odvázala jsem jí a nemotorně si přehodila její ruku za krk. Vytáhla jsem jí na nohy a vlekla na gauč. Nesmí umřít!
Co to říkala o Adrienovi? Sakra!
Doběhla jsem pro lékárničku a začala jí čistit celý obličej. Pořád byla krásná, ale znetvořená. Vytáhla jsem jehlu a nit a v duchu se Chloe omlouvala. Obracel se mi žaludek. Jehlu jsem píchla z jedné strany a propletla nit na druhou stranu. Slzy mi tekly proudem a já toho hajzla proklínala. Udělala jsem poslední steh a pak uzel.
Přes řez, který jí vedl od koutku úst skoro až k uchu, jsem jí dala polštářek a přelepila ho náplastí.
Tohle už sakra přehnal! Jak jen mohl?!
Sice mě zachránil před Ninem, ale to co udělal Chloe, ho ani trochu neomlouvá, prostě nic!
Vždyť jí mohl zabít!
Jak jsem si o něm mohla myslet, že je v nitru dobrý..
Došla jsem do kuchyně a namočila hadr, který jsem dala Chloe na rozpíchané čelo.
Je to takový surovec..Zabedněnec, hajzl!
Chloe otevřela oči a viditelně se jí ulevilo, když mě viděla.
,,V-v-v-"
,,Vodu, jasně." přerušila jsem jí a běžela zase do kuchyně pro vodu.
Donesla jsem jí vodu a ona se hltavě napila.
Musela být dehydratovaná.
A taky smrděla..
,,Musíš do sprchy.." oznámila jsem jí a ona přikývla.
Z těžka si sedla a já si zase přehodila její ruku za krkem.
Šly jsme nahoru do patra a já jí zavedla do koupelny, kterou jsem nemusela hledat dlouho. Pomohla jsem jí z oblečení. Otočila jsem kohoutkem a pomohla Chloe do vany.
Někde tu musí být nějaké oblečení.
Chloe měla zavřené oči, nejspíš si užívala teplou vodu.
Vyšla jsem na chodbu a zamířila do jeho pokoje. On tu musí mít nějaké oblečení.
Otevřela jsem skříň a vypadla na mě maska. Tupec.
Vzala jsem nějaké boxerky, tričko a šla jsem do koupeny.
,,Děkuju ti, Marinette." vzhlédla ke mně a já se jen usmála.
,,Myslela jsem, že jsi mrtvá.." řekla trochu sklesle.
,,Málo nechybělo." přiznala jsem docela zklamaně.
,,Poslyš. Je to on. Adrien Agreste. To on nás tu drží a ubližuje nám." oznámila mi.
Cože? Takže tohle se mi snažila říct?
,,Jak by to mohl být on? Vždyť je to model. Nemá na takový věci čas. A jak by se mohl znát s Ninem?" uvažovala jsem. Byl to nesmysl.
,,Neměl masku, když mi píchal špendlíky do obličeje." zakroutila hlavou a trochu sykla.
,,Chloe..Snažila jsem se, aby to byla co nejmenší jizva.." ukázala jsem k její tváři.
,,Já vím a nezasloužím si to. Děkuju, Marinette. Bez tebe bych byla mrtvá.." sklopila hlavu.
Teď se mi jevila úplně jinak. Byla..Normální.
,,Měla jsi pravdu," ozvala jsem se a sedla si na kraj vany.
,,Musíme utéct."

Zlý kluk [Editace] Kde žijí příběhy. Začni objevovat