Zlý kluk [Editace]

#22

,,To docela bolelo." postěžoval jsem si se zazubením.
,,To je ale tvůj problém," obešla mě a šla si stoupnout k zábradlí.
,,Mě se taky nikdo neptal, jestli mě bolí ty ruce." dodala a zahleděla se někam do dálky.
Došel jsem k ní. ,,Poslyš," vzal jsem jí za ruce a ona se na ně koukla. Já se koukl na její zjizvené dlaně a došlo mi, že už je nikdy nebude mít tak pěkné.
,,Přemýšlel jsem o tom, co jsi mi řekla..A..Měla jsi pravdu." zvedla pohled na mě a já se jí zadíval do očí.
,,Já vím, že jsem měla pravdu." zamračila se. Chovala se úplně jinak. Už to nebyla..ona.
,,Tady..Tohle je tvoje.." nastavil jsem k ní ruku s taškou.
,,Nechci od tebe nic. Už jsi toho nadělal dost." odsekla.
Zamračil jsem se.
,,Nehraj si na nedostupnou, Mari," položil jsem jí ruku na rameno. Ona se jen ošila.
Povzdechl jsem si.
,,Mám pro tebe překvapení." pronesl jsem do ticha.
,,Tvých pět minut skončilo a mě nějaký překvapení nezajímá." odsekla znovu a otočila se.
,,Nechceš vidět Alyu?" Usmál jsem se. Tohle byla má jediná záchrana.
,,Takže ty máš Alyu?! Ty ses vůbec nezměnil! Proč si radši nevezmeš místo ní mě?! Proč-" ona se na mě otočila a já jí dal ruku na pusu.
,,Je tam dobrovolně." zašeptal jsem a ona jen zrychleně dýchala. Ruku jsem dal pryč.
,,Dobrovolně? Jak dobrovolně? Nikdo by s tebou nebyl dobrovolně."
Au. To bolelo.
,,Je s Ninem." odpověděl jsem.
,,Ten je ještě horší, než ty." protočila očima.
,,Chceš ji teda vidět, nebo ne?" zajel jsem si frustrovaně do vlasů.
,,A jak mám vědět, že mě zase nechceš unést?" přeměřila si mě pohledem.
Má pravdu. Čím se jí můžu zaručit?
,,Slibuju." pohlédl jsem jí do očí. Ty její byly unavené a opuchlé od pláče.
,,To si nech. To nic nedokazuje." zkřížila si ruce na prsou.
,,Zavři oči," vyzval jsem jí.
,,Jo a ty mi dáš na pusu chlorofyl, nebo mě něčím praštíš, nebo-"
Už jsem ty její řeči nemohl vydržet a tak jsem si jí přitáhl blíž, přičemž mi taška spadla na zem.
Ona se zarazila a já se jemně otřel svými rty o její. Stála jako přikovaná a sledovala mě.
,,Slibuju, že se ti nic nestane. Pojedeš za Alyou a pak zpět." zašeptal jsem a přitom se jí otíral rty o její.
Slabě přikývla. Odtáhl jsem se. ,,A začni se víc usmívat. Sluší ti to víc." Usmál jsem se a vzal její ruku do své. Shýbl jsem se pro tašku a její uši navlékl na její ručku. Pak jsem jí pohladil po dlani a  z kapsy vytáhl bičík. Při pohledu na něj ucouvla a já se uchechtl. ,,Zítra pro tebe v jednu přijedu." oznámil jsem jí a potom se po biči slanil z balkónu na chodník, kde jsem otevřel auto a s divným pocitem odjel. Co jsem to sakra udělal? Já jí málem políbil! A..Líbilo se mi to...

Marinette

Seděla jsem v napuštěné vaně, kolena jsem měla přitáhlá k tělu a zcela jistě jsem byla rudá až na špičkách prstů na noze. A určitě to nebylo z vařící vody. Vždy, když jsem si vzpomněla na to, co se stalo na balkóně, břichem mi projelo hrozně moc motýlů. Navíc uvidím Alyu! Konečně! Jen nechápu, proč je tam dobrovolně...
Umyla jsem si tělo, vylezla z vany a hodila na sebe župan. Sedla jsem si ke stolu, kde jsem měla igelitku a vyndala všechen obsah. Jako kdyby mě chytla druhá míza, začala jsem kreslit Adriena. Všechny jeho rysy. Jedna polovina tváře byla mírumilovná, měkká. Druhá se zlověstným úšklebem.
Pravá byla vymalovaná béžově, levá černě.
Byl jako jing a jang. Dokonale do sebe zapadal i když mně se to ani trochu nelíbilo.
Vzala jsem červenou lihovku a levou část přeškrtla výrazným křížkem. Doufala jsem, že Adrienovo chování bude jako pravá část obličeje na mém papíře. Že se konečně bude chovat tak, jak jsem si vždycky přála.

Hofovooo, psala jsem do komentářů, že nemám nic předepsané, takže tohle jsem napsala teď a byla to teda fuška :D

Líbí se vám tenhle Adrien, nebo ten zlý? :)