Zlý kluk [Editace]

#12

Uvařil jsem omáčku s těstovinami. Odnesl jsem dva tácy do místnosti a uviděl ji, jak si kreslí. Musel jsem se usmát. Myslel jsem si, že je to jen blbej vtip a ona opravdu kreslila.
Položil jsem tácy na zem a zapřemýšlel, že bych sem hodil stůl.
,,Co kreslíš?"
Chloe se ihned odtrhla od zdi a vrhla se na jídlo.
Klekl jsem si k Marinette a podíval se na obrázek.
,,Kdo je ta postava?"
,,Ten? -eh..Nikdo." vymlouvala se.
,,Říkej." vyzval jsem ji.
,,Adrien Agreste. Toho asi neznáš.." podívala se na mě.
Tohle, že jsem já? Tak hezkej bejt nemůžu.
,,Krásně kreslíš," pochválil jsem ji. Trochu zčervenala.
Sakra.
,,Škoda, že o ty prstíky přijdeš." pokrčil jsem rameny a když jsem se chtěl zvednout, zatočila se mi hlava a já spadl na zem.

••

,,Chloe. Nezlob se na mě, ale když zmizíš ty, ublíží mně, tebe si najde a pak ublíží i tobě."
Uslyšel jsem hlas. ,,Auu.." otevřel jsem oči a zamžoural. Nade mnou se skláněla Marinette a dávala mi obklad.
,,N-neutekla jsi." podotkla má osoba.
,,Stejně bys mě zas našel a akorát mi ublížil." pokrčila rameny.
,,Chloe je přivázaná k topení, taky neutekla." doplnila.
,,Musím pryč." oznámil jsem jí a ona zakroutila hlavou.
,,Jsi moc zesláblý."
,,Fajn." vzdal jsem se.
,,Jak se ti to všechno povedlo?"

Marinettin flashback

,,Chloe, nemůžeme ho zabít!" odporovala jí.
,,Tak ho alespoň svaž a utečeme." přemlouvala dívku.
,,Najde nás a pak zabije." podotkla a chytla ji za paži.
,,Já mám svoje ruce ráda, Chloe. Tu chvíli tu ještě vydržíme. Kriminalisti dostanou to video a podle toho nás najdou." ujistila ji a usmála se.
,,Na tyhle kecy ti seru." zamračila se a snažila se jí vytrhnout.
Tady šlo o její život. Nemohla utéct, našel by ji, rozkrájel na kousky a pak poslal jejímu tatínkovi.
Marinette zatáhla Chloe za ruku a druhou nahmatala provaz ze židle. Dovlekla ji k topení a začala se s ní prát.
,,Chceš mě svázat?! Jsi slabá, Marinette!"
Marinette se zamračila, zatáhla ještě víc a okolo ruky jí obvázala provaz. Udělala dva uzly a zbytek provazu obvázala okolo topení. Snažila se nemyslet na tu obrovskou bolest, která pulsovala v jejich hřbetech u rukou.
Chloe se vzpouzela čím dál víc a Marinette s ní měla spoustu práce. Její vlastní ruce jí pálily a jí bylo do breku z toho, co právě dělá.
Všechno utáhla a stoupla si, protože se po ní Chloe sápala.
Poté zvedla paži toho děsivýho kočičáka a přehodila si jí přes hlavu a dovlekla ho na gauč.
Upravila mu nohy a skočila pro obklad do kuchyně.
Když se vrátila, měla chuť mu sundat masku, ale neudělala to.
,,Auu.."

Konec flashbacku

,,Prostě se to nějak povedlo." odpověděla.
Sedl jsem si, ale byl to pro mě nadlidský úkon.
,,Stejně musím pryč."
Koukl jsem se na její ruce, spíš na její obvazy, které byly prosaklé krví.
,,A tobě musím udělat stehy." doplnil jsem a ona se znovu zamračila a snažila se zadržet slzy.