#11

2.3K 207 19
                                    

Zajel jsem do elektra, kde jsem si koupil kameru a světlo. Protože u mě v místnosti je jen to umělý. Chci mít vše perfektní.
Dojel jsem v limuzíně do chaty a už jsem ani nepřemýšlel nad tím, jak moc jsem unavený. Čekalo mě natáčení, dát ho pak na veřejnou síť, uvařit tý chudince a večírek. Až potom jsem mohl spát. Došel jsem si tentokrát jen pro masku a čočky, na víc jsem neměl sílu.
Nákup jsem dal na stůl, doběhl jsem se převléknout a s sebou do místnosti jsem vzal tašku z papírnictví. Rozsvítil jsem a uviděl
Marinette, která ležela na zemi a Chloe na její matraci, kterou jsem tam dal, když jsem uklidil všechnu krev po Chloe. Tu matraci jsem tu měl už dřív, na jiný hračky, který byly pěkně zakopaný pod zemí.
Dost jsem se divil proč a tak jsem obě vzbudil.
,,Taška?" podívala se rozespalýma očima na mě a pak na tašku. ,,To jsou peníze od mého otce? Půjdu domů?"
,,Ne, Chloe. To teda nepůjdeš." zavrhl jsem její nápad. Marinette se s těžkostí zvedla do sedu a protřela si oči. Budu jí muset zase převázat ruce.
,,Něco jsem ti donesl." klekl jsem si k ní.
,,Doufám, že je to voda." konstatovala.
Jsem to ale debil. Ona tu nemá co k pití. To budu muset nějak vyřešit, protože by mi mohla chcípnout na dehydrataci.
,,Voda to není." zakroutil jsem hlavou.
,,Tak jsou to nové nástroje na mojí bolest?" hádala.
Zamračil jsem se. Tyhle kecy nemám rád.
,,Je to to, o co jsi mě požádala." řekl jsem unaveně.
Ještě, než jsem jí tašku podal, se má ruka ve vzduchu zarazila.
,,Budu za to ale něco chtít."
,,A-a co?" znejistěla.
,,Jedno video, kde ti nepatrně ublížím." sladce jsem se usmál.
Jí se ze strachu zúžily panenky. ,,Hned ti to pak ošetřím, slibuju."
Nepatrně kývla.
,,I tak budeš muset souhlasit. Nemáš na výběr." zasmál jsem se a šel připravit všechno potřebné.

••

Chloe seděla v rohu místnosti a vše to sledovala. Marinette seděla na židli, svázaná. Zapl jsem kameru. ,,Představ se." poručil jsem jí.

,,J-jsem..M-Marinette." řekla ustrašeným hlasem.
,,Pokračuj." vybídl jsem jí.
,,Už nikdy mě nepustí. Nikdy.." rozplakala se. To jsem přesně chtěl.
,,Ukázala bych vám své ruce, ale ty mám přivázané," pokračovala.
Spolkla několik vzlyků a znovu promluvila.
,,Je mi to hrozně líto. Je mi líto, že tohle musíte vidět," plakala.
,,Že to musíš vidět ty, Nathe.." dodala a já se zamračil. Nůž, kterým jsem jí měl probodat stehno, jsem odložil, vzal si kapuci a vlezl do záběru.
,,Jo, Nathe. Teď je moje." řekl jsem sladce a pak jí dlouze políbil. Doufal jsem, že čočky a maska postačí k tomu, aby mě nikdo nepoznal.
Beze slov jsem vypl kameru, sebral se a odešel. Co to do mě kurva vjelo?!

Marinette

Ten bídák mě políbil?! Jak to?! Chce mě znásilnit?
Doufám, že jestli se tohle dostane ven, Nath mě najde a zachrání.
,,Jo tak ty líbáš kretény, jo, Marinette?" zasmála se Chloe.
,,Jak to, že tě ty prsty nebolí?" zeptala jsem se jí místo toho.
,,Nevím. Spíš se divím, že je mám zpět." pokrčila rameny.
,,Opravdu si myslíš, že se odsud nedostaneme?" zeptala se po chvíli ticha.
,,To nevím." přiznala jsem popravdě a otevřela igelitku, kterou tu nechal. Byly tam různé druhy pastelek, tužek a skicák.
,,Děkuju." zašeptala jsem mírně vykolejená.

••
A

drien

Kretén. Jinak se ani popsat nedám. Teď jsem jí dal plané naděje. Super! Zase jsi to pojebal, Agreste!
I když..
Seděl jsem u počítače a upravoval svůj hlas a prostředí, aby na mě nepřišli.
,,Tohle ho nasere ještě víc." pronesl jsem, upravil poslední zbytky a uploadoval jsem video na síť.
,,No, aspoň budou mít media co řešit." pokrčil jsem rameny a šel vařit.

Zlý kluk [Editace] Kde žijí příběhy. Začni objevovat