#19

2.1K 176 19
                                    

Pro ty, co nechápou Adrienovo chování.
Adrien to v hlavě pomotané a tak neví, jak se chovat. Jednou udělá něco pěkného a pak mu vlastně dojde, že to bylo špatně a musí si to vynahradit tím, že někomu ublíží. Podvědomě je závislý na násilí, ale Marinette je pro něj něco jako tlumič. Proto se chová tak jak se chová.

,,Chtěla jsi utéct?" zeptal jsem se se smíchem.
,,Ne, prosím!" krčila se v rohu a z kolene jí vytékala krev. Paže měla rozřezané od střepů, když chtěla vyskočit z okna.
,,Prosím? Tak mi udělej dobře."
,,N-nikdy!" zakřičela a já se k ní přiblížil. Tolik se mě bála a mně se to líbilo. ,,Tak budeš trpět."
Chytil jsem jí za vlasy a po zemi jí táhl do mojí místnosti. Ona křičela a brečela. Tak jsem to měl rád.
Dotáhl jsem jí na židli a z kapsy vytáhl zbraň. Namířil jsem na ní.
,,Za živa jsi pěkná mrcha. Proto tě zabiju a pak si s tebou užiju. Kleknu si na tebe, čůráka ti strčím do huby a vyšukám ti jí." usmál jsem se.
Ona se na mě zděšeně podívala a já stiskl spoušť.

Zděšením jsem otevřel svoje oči. Vydýchával jsem noční můru. Věděl jsem to. Podvědomě jsem jí chtěl zabít.
Protřel jsem si oči. Usl jsem v autě. Tu malou couru jsem nikde nenašel. Můžu se obávat nejhoršího.
Nastartoval jsem a vydal se po silnici. Měl jsem namířeno do chaty.

°°

Vystoupal jsem po schodech a otevřel dveře od svého pokoje. Sebral jsem masku a nasadil si jí na oči. Pak jsem otevřel dveře od jejího pokoje. Ležela zády ke mně a byla celá zachumlaná. Sedl jsem si na okraj postele a pohladil jí záda. ,,Vstávej." pronesl jsem měkce.
Zpod peřiny vykoukly blond vlasy a pak celý obličej. Na jedné straně tváře byl přelepený polštářek.
,,Co ty tady jako děláš?!" zvedl jsem se a rozhlédl se.
Kde je, do prdele?!
,,Ležím." odpověděla drze.
,,Co si to ke mně dovoluješ, kurva?!" vyjel jsem a chtěl po ní sáhnout, aby z tý postele vypadla. Ale těsně u ní mě zasáhla prudká bolest do celého těla. Rozklepal jsem se a upadl. Když jsem spadl, natočil jsem hlavu na stranu a uviděl Marinette s MÝM taserem v ruce.
Zasáhla mě znovu a já upadl do bezvědomí.

Dneska je to hodně krátké. vím. Příště bude delší, slibuju :')

Zlý kluk [Editace] Kde žijí příběhy. Začni objevovat