Zlý kluk [Editace]

#25

Absolutně jsem nechápal, proč s námi musela Alya a já se musel zbytečně vracet zpět.
Obě za cestu ani jednou nepromluvily, protože byly každá ve svých myšlenkách.
Já se snažil soustředit na cestu, ale pořád jsem koukal do zpětného zrcátka, protože Marinette trvala na tom, že bude sedět vzadu.
Koukala z okna a sledovala domy, obchody, lidi.
Nechápal jsem, co se s ní stalo, že najednou byla tak odtažitá a vážná.
Když už jsem si myslel, že jí mám, odtáhla se.
Dojel jsem před pekárnu a otočil se na Marinette.
,,Doufám, že se ti to líbilo." usmál jsem se. Opravdu jsem v to doufal. ,,Zase se uvidíme, Alyo. Ahoj, Adriene." odpověděla a já se musel podrbat na hlavě. Opravdu byla divná. Hodně.

Cestou zpět si mě Alya pořád přeměřovala pohledem. Nervózně jsem se ošil.
,,Tak co je?" nevydržel jsem to.
,,Co s ní máš v plánu?" zamračila se.
A co má být zase tohle?
,,Co bych s ní měl mít v-v plánu?" zakoktal jsem se. Nevěděl jsem, co na to odpovědět. Chtěl jsem, aby mi Marinette odpustila. To jsem měl v plánu.
,,Jsi zabiják, zrůda. Co já vím, co se honí v tvojí hlavě." odsekla. To bolelo. Ale měla pravdu.
,,Opravdu s ní nic v plánu nemám." zalhal jsem. Nebudu jí vykládat, že k ní chovám nějakou náklonnost, který jsem nerozuměl ani já sám.
,,Mmm." zamručela.
,,O co ti jde, Alyo?" otočil jsem se na ní.
,,Jde mi o to, aby se Marinette netrápila. Aby už jí nikdo neublížil. Aby mohla konečně normálně žít a chovat se jako teenagerka. Aby mohla konečně mít kluka a šťastný dospívání. Ne, aby jí otravoval někdo, kdo jí nejdřív ublížil a pak se jí znenadání znovu chtěl dostat do života. Divím se, že tě nenahlásila. Divím se, že se na tebe vůbec dokáže podívat, protože já ne. Jsi v mých očích zrůda. A k tomu všemu jsi do toho zatáhl ještě Nina, který je stejně odporný jako ty." dokončila a olízla si rty.
,,To si myslíš? Že je Nino i já zrůda? Že jsme odporní? Vážně, Alyo?!" vybouchl jsem.
Zabořila se víc do sedadla.
,,Neser mě, kurva!" praštil jsem do volantu.
,,Není ti nic do toho, co mám v plánu s Marinette! Ty máš být vůbec ráda, že jsi na živu!-"
,,Drž hubu, Adriene! Vůbec nic o Mari-"
Nevím, co se to se mnou stalo. Má pravá ruka vyletěla proti jejímu obličeji a udeřila jí do nosu.
,,Já.. Promiň, Alyo..Já-"
,,Zastav." držela se za nos.
Podíval jsem se na ní.
,,Zastav!" zvýšila hlas.
Zabrzdil jsem na opuštěné silnici a ona se odpásovala.
,,Doufám, že Marinette má rozum a dojde jí, co jsi vlastně zač." prskla po mně a vystoupila.
Třískla dveřma a vstoupila do lesa. Pomalu se stmívalo.
Gratulace, Agreste. Znovu jsi to posral.

Byl by zájem o recenze? Ne recenze na cokoliv, ale jen na Miraculous recenze.
Napište mi prosím do komentářů, jestli byste měli zájem :)

Chci poděkovat za 39. Umístění v kategorii ff, hrozně to pro mě znamená :') ♥