I Love You Fred Weasley!

{7}

,,Tři,"
,,Dva,"
,,Jedna," naposledy jsem se podíval do očí svých blízkých a otočil jsem obracečem času. Začaly ubíhat hodiny dozadu. Za pár minut jsem stál na suché louce, protože před dávnými časy tu náš dům nestál. Popadl jsem kufr a přemístil jsem se do Londýna abych si zakoupil učebnice. Ještě asi nevíte, jak to teď budu mít, ale budu znova studovat sedmý ročník. Budu tu v bezpečí, dokud v mém pravém čase nepomine válka. Teď se na den ubytuji  v Děravém kotli.

Otevřel jsem dveře hostince a objednal jsem si pokojík. Tam jsem si následně přenesl kufr a lehl jsem si na postel.

,,Lilly, počkej na mě!" Uslyšel jsem hlas z chodby.
,,Claro, musíš šlápnout do kroku."

Okamžitě jsem poznal Lilly Potterovou, tehdy ještě Evansovou. Byla už jen podle hlasu a mluvení podobná Harrymu, jako vejce vejci. Rozhodl jsem se jít seznámit. Obul jsem si papuče a otevřel pokojové dveře, bradavické studentky seděly na schodech do dalšího patra pokojů. Smály se a povídaly si. Vydal jsem se pomalým krokem k nim.

,, Ahoj, jsem Fred." Kývnul jsem na obě dívky.
,,Lilly," usmála se rudovláska.
,,Clara,"usmála se hnědovláska.
Lilly byla hubená a měla krásné smaragdové oči. Clara byla trochu silnější postavy a své okolí obdarovávala úsměvem. Obě mi byly sympatické, tak jsem si k nim přisedl.

,,Můžu se přidat?" Ušklíbl jsem se.
,, Když chceš," řekla znuděně Clara. Asi jí to se mnou moc nebavilo. Radši je nebudu otravovat. Nejsem zrovna zábavná osoba, sice dělám vtípky, ale to jenom s Georgem.

,,Já vás nebudu rušit." Kývl jsem směrem k nim a chystal se odejít. Lilly mě ale zastavila.
,,Kam bys chodil, Clara jen nemá dobrou náladu." Podívala se na mě.
,,Hele, když už se bavíte o mně, tak alespoň v dobrém a mimochodem, já jdu spát." Spražila nás pohledem, vstala a odešla. Kývl jsem jí na pozdrav a sedl si blíže k Lilly, vypadala v pohodě. Asi tak jako Harry.

,,Chodíš ty vůbec do Bradavic?" Usmála se na mě a strčila si neposlušný pramen vlasů za ucho.

,,Chodím, teda, budu chodit, teď budu v sedmém ročníku." Odpověděl jsem.

,,Nikdy jsem tě ve škole neviděla." Zamračila se.
To je proto, že jsem tam ani nebyl, chtěl jsem říct, ale asi by to nebylo ono. Jak mám odpovědět.

,,Já jsem přestoupil z kouzelnické školy ve Francii." Mrknul jsem na ni, aby nepoznala moji nejistotu.

,,Tam něco kromě Krásnohůlek je?" Zvědavě si mě prohlížela. To mě nenapadlo, jejda šišla Fleur.

,,Kam by asi tak chodili kouzelníci z Francie?" Snažil jsem jí přesvědčit o pravdě mého tvrzení.

,,Nikdy jsem o žádné škole pro kouzelníky ve Francii nečetla." Zamýšlela se.

,,Nejsme moc stará škola, nemůžeme být v historických knihách." Byl jsem úplně v háji, ona je tak zatraceně chytrá a vzdělaná.

,,Budu ti věřit a už asi půjdu spát." Zívla si.

,, Já taky, jsem už celej utahanej." Vstal jsem a vydal se směrem k pokoji.

,,Máme pokoj vedle sebe," usmála se a zmizela za dveřmi.