KAPITOLA⁵¹ Šest a jeden smrtelný hřích

341 27 2
                                    

"Klídek, lidi," prohlásil Isaac tak vesele, až ho jeho manželka Tamara výchovně pleskla po hrudi. "Pokud vím, démoni nemají řidičák."

"Ale posedlí ano," zabručel Bobby se svým obvyklým smyslem pro přesnost (mimo to nesnášel vtipkování o démonech, pokud to neřekl on) a zamžoural na ně. "Ale je fajn vás tu potkat, lidi, neříkám, že ne. Stopujete něco konkrétního?"

"No, vzhledem k tomu, že jste otevřeli bránu pekel, tak prostě jen projíždíme Státy a démoni nám sami skáčou do cesty. Kolik jich vlastně vylétlo ven?" nadhodil sarkasticky Isaac a naoko se zamyslel. "Dvě stovky? Tři? Ví to vůbec někdo?"

"Z toho si budeme moct udělat novej bestiář," prohodila Elisa, která úplně zapomněla, že chtěla zůstat stranou a vyhýbat se jim, ale ocenil to jen Dean, který se krátce uchechtl.

Oba manželé se na ni překvapeně podívali. "Elisa Day," zamumlala Tamara ohromeně a přemýšlivě si ji změřila.

"Nejsi náhodou mrtvá?" prohodil Isaac.

"Ne," odtušila Elisa a založila si ruce na prsou, "to, jak jste mě v San Franciscu shodili z druhého patra jsem přežila jen se zlomenou nohou. Srostla dobře, díky za optání, jen jsem musela mít měsíc sádru a jít na dvě operace."

"Vážně?" opáčil Sam. "Je nějakej lovec, co tě nechce zabít?"

"Co na to říct?" zvolala Elisa bujaře a křivě se usmála. "Jsem žádáná. Moje maso chutná jak lovcům, tak démonům. Beru si to jako kompliment."

"Čím naštvala vás?" zeptal se Bobby a vzhlédl od čištění pušky.

"Už ani nevím," pospíšila si Elisa a odfrkla si. "Nejspíš jsem chtěla ulovit něco, co už měli v merku oni a chtěli si to připsat na vrub."

Tamara našpulila rty. "Ukradlas tu králičí nožku a kvůli tomu, žes ji potom ztratila, jsi sama spadla ze schodů! My tě nestrčili, ale uklouzla jsi na banánový šlupce a slítla dolů, na to už jsi taky zapomněla?"

"Vážně?" protáhl Dean a široce se usmál. "To zní jako skvělá historka, budu si ji chtít poslechnout, až tu skončíme," dodal rozverně a štípl otrávenou Elisu do stehna. "Chtělas mít štěstí?"

"Nevěděla jsem, o co jde," zamumlala na obranu a odkašlala jsi. "Máte teda něco, nebo jen projíždíte?"

"Jde o tu ženu v obchodě," upřesnil Sam, který si pár před sebou změřil samovským pohledem. "Omlátila hlavu jedné ženě o přední sklo jejího auta kvůli botám. Když ji vyslýchali, řekla jen, že je opravdu moc chtěla."

"A byly hezký?"

Sam se zarazil a překvapeně se na Elisu podíval. "Ptáš se mě, jestli byly hezký dámský boty? Copak vypadám na to, že o tom snad něco vím? ...hej, proč nikdo nic neříká?!"


o několik hodin později

"Co to sakra je?"

Elisa zvedla oči a nevinně se usmála. "Byla jsem se podívat do toho obuvnictví a no... Možná se mi chtěli odvděčit za ztrátu milované sestry ve svém obchodě pár dárkovými poukazy na boty a kabelky," řekla mile a odkašlala si.

Dean pevně stiskl rty a vzápětí vyhrkl: "Jsou i v kufru!"

"Byly ve výprodeji!" zavřískla Elisa na obranu a vrhla se do kufru na krabice, aby je ochránila před tím, aby je Dean všechny zakopal společně s rodinou Walleyových na jejich dvorku za domem, nasolil a spálil, což měl podle svého výrazu v plánu.

"Děláš si ze mě legraci?!"

"A je to taky kvůli vyšetřování, třeba byly prokletý," dodala a laskyplně z hromady kabelek vybrala jednu, kterou pohladila. "A taky to mohla být kabelka, když už."

"Fajn, zničíme všechno," řekl Dean rozhodně, ale než ho stačila Elisa tou kabelkou umlátit, Bobby vystrčil hlavu z okna a zavolal na ně.

"Už jsem na to přišel!"

"Nevypadá šťastně," prohodila Elisa, když následovala Deana do domu; Tamara s Isaacem byli už dávno pryč: ne že by Elise chyběli, ale radši by je měla na očích než v zádech s nožem v ruce.

"To Bobby nikdy," řekl Dean s úsměvem, "je jako mastif: je to ve výrazu jeho tváře, než ve skutečným cítění."

"Páni," vydechla Elisa, "to znělo tak... samovsky."

"Sklapni," houkl a strčil ji před sebe do domu a zavřel za nimi dveře. "Cos zjistil Bobby?" Koutkem oka zašilhal na Elisu, která nadzvedla obočí. "Hladomor? Výprodej bot?"

"Míň hrozný než Hladomor, horší než výprodej," zhodnotil to po chvíli přemýšlení a hodil před ně na stolek otevřenou knihu.

"Ach, bože," zamumlala Elisa, která poznala kresbu. "Sedm hříchů."

"Ten film s Bradem Pittem?"

Bobby se zatvářil, že ho bolí zuby: "Cože?"

Elisa se na Deana ohlédla. "Tohle znělo naprosto deanovsky," a otočila se na Bobbyho. "Až je pošlem do Pekel, musíš se na to podívat, je to fakt pecka," broukla, ale potom zvážněla a sedla si na pohovku. "Takže tu byla..." Rychle si je v duchu přepočítala a dokončila: "Lenost?"

Dean si stáhl z ramen bundu, zatahal se za neviditelné šle a začal předvádět Morgana Freemana, když je vypočítával na prstech: "Obžerství, hamižnost, lenost, smilstvo, pýcha, závist, hněv."

"Jestli řekneš, že jsme někde přehlédli obžerství a lakotu, kopnu tě do kolene," řekl Sam klidně a Dean pusu zase zavřel.

"Pochybuju, že ten film viděli a budou se řídit Andrewem Walkerem nebo Davidem Fincherem," objasnila Elisa kysele a zazubila se na něj.

"Ty znáš scénáristu a režiséra," vydechl Dean. "Vezmi si mě."

"Hrdličky!" zasáhl Bobby. "Tohle není žádnej oskarovej snímek, jo? Ti lidi zemřeli a budou umírat další: nemluvíme tady o něčem abstraktním, ale o těžkým středověku. Ty hříchy byly pod zámkem v Pekle pět set let a teď se dostaly ven a budou si chtít užít. Víte, jak vypadá, když si chce démon užít legraci?"

Po téhle otázce všichni ztichli a definitivně zvážněli.

"Bude na ně vůbec fungovat vymítání?" ozvala se Elisa. "Jako nějaký tradiční s ďábelskou pastí a svíčkama?"

"Nevím," zamumlal Bobby, "najít je bude jedna část, dostat je do Pekel věc druhá. Démoni obvykle jednají sólo, ale těžko můžeme čekat, že se všichni rozdělí a usnadní nám to."

"Takže budeme čtyři proti sedmi," shrnul to Sam. "Super."

Elisa tiše zaúpěla. "Jo, démoni jsou sólo hráči, ale nejsou jediní," řekla a vyskočila na nohy, aby si oblékla bundu a vyrazila ven. "Čtyři proti sedmi je jedna věc, ale dva proti sedmi už je věc druhá."

"Tamara a Isaac," pochopil Bobby a zaklapl knihu. "Půjdou na ně sami, cvoci. Radši se nechají roztrhat, než aby pořádali o pomoc. Jak je najdeme?"

"Napíchla jsem Tamaře mobil," přiznala Elisa s úšklebkem. "Ona mi udělala to samý, ale na rozdíl od ní vím, jaké je být lovnou zvěří."

¹ELISA DAY: Byla jsem Divokou růžíKde žijí příběhy. Začni objevovat