¹ELISA DAY: Byla jsem Divokou růží

KAPITOLA⁷⁶ Luxusní večeře s vlkodlaky

Lykáón to raději nechal bez odpovědi a pokračoval: "Jako sladké dostaneme domácí sorbet z malin a červené řepy a potom výživné zauzené baby kuřátko s pastiňákem, bramborovým pyré a cukrovým hráškem... Hm, to zní opravdu dobře, že?"

"Nezajímá nás –"

"Šťavnatá vepřová panenka sous-vide, bramborová terina a omáčka z bobulí růžového pepře a potom jako tečku lískooříškové crème brûlée a čerstvé pralinky z místní čokoládovny. Za tohle bych si menší úctu zasloužil, ne?"

"Jo," souhlasila Elisa vztekle, "lepší než nejmladší syn."

Mávl rukou. "To už bylo opravdu dávno, proč mi to každý připomíná? Já jsem se ze svých chyb použil a na veřejnosti se živím jen tím, co je," naznačil ve vzduchu uvozovky, "společensky korektní."

"Jsi zrůda."

"Mnozí to říkají o tobě," zavrčel. "Co kdybychom zjistili, co se na tom pravdy? Chtěla bys místo kuřátka zauzené děťátko? Jen se nestyď a svěř se nám se svými chutěmi."

Elisa zrudla vzteky a vyskočila na nohy. "Naser si!"

"Au," sykl Lykáón, "na co tak ostrá slova, Eliso Day? Sedni si."

Jeho oči na okamžik zazářily rudě a Elisa, aniž by si to uvědomila, klesla zpátky na židli a sklopila pohled, jako by byla jednou z jeho bet a ne nezávislý člověk.

"Tak," řekl spokojeně," vychutnáme si svého lososa a potom si spolu můžeme pohovořit o tom obchodě, který jste si pod falešnou záminkou navrhly. To od vás nebylo moc pěkné a měl bych vás roztrhat na kusy, ale mám dnes velkodušnou náladu, tak dejme tomu, že bych měl zájem o to, s tebou obchodovat."

Bela, která se teď konečně dostala na známou půdu, ihned ožila a položila na stůl Elisinu kabelku. "Jak jsem říkala, mám tu –"

Lykáón mávl rukou, aniž by odvrátil pohled od Elisy a ona jako na povel ztichla. "Nemám zájem o nějaké laciné tretky, se kterými obchoduješ ty," vysvětlil suše a položil si bradu na spojené ruce. "A teď... Jestli nás omluvíš," pronesl lehce.

Na ten pokyn Belu popadli za ramena dva hromotluci a odtáhli ji do lidské části restaurace, odkud co nevidět uteče a otočil se k Elise.

"Tři měsíce, hm? Kolt by vyřešil dost tvých problémů."

"Pár ano," připustila Elisa s nádechem sarkasmu, "možná by mi zachránil duši, ale pořád je tu ten menší problémek s chystaným koncem světa a všeničící apokalypsou. Nevím, jestli sis toho všiml, ale jedna pekelná čubka tak trochu rozbíjí pečetě a snaží se vypustit čertíka z krabičky."

Tentokrát se usmál téměř otcovsky. "Ty to víš."

"Od začátku," přiznala Elisa a zhluboka se nadechla.

"Jen tři pečetě jsou dány," zadeklamoval Lykáón tiše. "První, prostřední a poslední. První byla zlomena," zašeptal s dávkou zadostiučinění a sáhl na podnos, odkud vytáhl malinu a pečlivěji si ji prohlédl, jako by na ni bylo něco zajímavého. "Pokud vím, ta poslední byla dvaadvacátá a byla zlomena včera o půlnoci.

Nebudu tě obtěžovat s detaily, protože to bylo docela nechutné: obřad, kdy matka nechala vykrvácet své novorozené dítě a snědla jeho srdce. Lilith si potrpí na jistou melancholii, nemyslíš? Pečeti, které si vybírá... Skoro jako by to mělo nějaký vzorec, že? Nicméně, na třiatřicátou přijde řada docela brzy."

"Nezlomí se," zavrčela Elisa, "já se nezlomím."

Teď už se neusmíval. "To doufám," řekl zcela vážně. "Je to jedna z posledních šancí na to, zastavit apokalypsu ještě předtím, než začne.

Překvapuji tě? Myslíš si, že ty a ti zatracení Winchesterovi bratři jste jediní, kteří netouží po tom, aby celý tenhle svět rozdrásala válka mezi démony a anděly? I když se to lidem jako jsi ty nelíbí, tohle je i náš svět. Máme na něj právo, stejně jako vy."

"Bela neví, kde je kolt," dovtípila se Elisa a pohlédla mu do jantarových očí, "a ty mi to neřekneš."

"Neber si to osobně," zamumlal skoro lítostivě, "docela jsi mi i sympatická, ale mám o lidech docela špatné mínění a i když bys ty možná udělala to, co je správné, Dean by to neudělal," zadíval se ji do očí, "Dean udělá všechno, abys nezemřela. I když by tvoje smrt zachránila svět. Sobecké, ale dokážu to pochopit, i když nemůžu dovolit, aby se to tak stalo.

Vím, kde je kolt a ujišťuju tě, že se k němu dostanu jako první a při té příležitosti ho roztavím, aby se už nikdy nemohl dát dohromady. A taky vím, že to Winchesterovým a Singerovi nikdy neřekneš a oni se to dozví.

Dean tě bude nenávidět, ale ty už budeš mrtvá. Nenávratně.

Je to celkem dobrá výměna, ne? Sice tě budou démoni navěky mučit, ale svět bude pokračovat a Dean se Samem budou moct prožít svůj mravenčí život lovců duchů, jako předtím, než tě poznali."

"Fascinující, jak to Alastor naplánoval, co?" nadhodila Elisa a sáhla po skleničce vína, která byla položena na stole, protože najednou ucítila palčivou potřebu se napít něčeho alkoholického. "Nebo to všechno vymyslel Lucifer? Moje smrt..." uchechtla se. "Jen proto, aby mě zase oživili. Věděli, že se to stane. Kdybych byla silnější a odmítla..."

"Nebyla jsi," odsekl Lykáón, "a teď máš šanci svou chybu napravit."

"Já vím," zašeptala a zhluboka se nadechla, ale s pohledem na hladinu vína ve skleničce se zarazila. "Víš, že to vím já, ale kdo to řekl tobě?"

Lykáón se usmál. "Mám své zdroje."

Oba se na okamžik odmlčeli a zírali na nedotknutý chod s lososem, než Elisa promluvila: "Bela už je nejspíš na polovině cesty z města; doufám, že nesahala na Baby, jinak by mě Dean zabil ještě před vypršením smlouvy... Měl bys mi udělat pár škrábanců, aby to vypadalo důvěryhodně, až jim budu lhát o epickém boji s celou smečkou vlkodlaků."

"Ty si poradíš," ušklíbl se a vytasil drápy, "máš v tom praxi, ne?"

dálnice, Montana
o hodinu později

Dean se nadechl. "Hajzl," řekl jen a pevněji stiskl volant Impaly.

Elisa si na zadním sedadle povzdechla a přitiskla si kapesník na nos, ale krev ji už přestala téct. "To je v pohodě, Deane," zamumlala poněkolikáté a poslepu mu poklepala na rameno. "Prostě se to nepovedlo, byla to ostatně moje vina. Neměli jsme Bele věřit."

"Vycházíš z formy," přisadil si Sam, ale úsměv na rty nedostal.

"Kam pojedem teď?" broukla Elisa a přejela si přes kořen nosu prstem, ale zdálo se, že Lykáón dodržel slovo a nezlomil jí ho. "Zabila bych si pár vlkodlaků, abych si spravila chuť."